Na dotaz odpovídá Mgr. Markéta Kalivodová
Účast lékaře jako svědka při soudním jednání představuje z pohledu pracovního práva překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu, když se jedná o tzv. výkon občanské povinnosti ve smyslu § 202 zákoníku práce.
K výkonu občanských povinností přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele vždy pracovní volno v nezbytném rozsahu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak nebo není-li dohodnuto či vnitřním předpisem stanoveno jinak.
Případnou kompenzaci za splnění občanské povinnosti tak bude lékař předvolaný jako svědek uplatňovat vůči soudu, který jej předvolal. Zároveň je třeba zdůraznit, že je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna.
Pro úplnost uvádím, že podle § 126 občanského soudního řádu „každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání soudu a vypovídat jako svědek“. V případě, že by se předvolaný svědek k soudnímu jednání nedostavil, vystavuje se možnému postihu v podobě pořádkové pokuty, případně může být předveden policejním orgánem.
O těchto skutečnostech jakož i podmínkách pro uplatnění nároku na náhradu mzdy je předvolaný svědek (zde lékař) srozumitelně a podrobně poučen v předvolání, které obdrží od soudu.
Závěrem tak k dotazu shrnuji, že zaměstnavatel je povinen uvolnit zaměstnance (zde lékaře), je-li předvolán jako svědek či znalec k soudu, a udělit mu pracovní volno v rozsahu nezbytně nutném k výkonu této občanské povinnosti.