V médiích, odkud lidé informace nejčastěji čerpají, převažují podle něj články o nesprávných dietách, často spojené s reklamou na potravinové doplňky. „Na základních školách se sice vyučuje předmět Výchova ke správnému životnímu stylu, ale žáci se nic nedovědí o prevenci aterosklerózy, cukrovky či nádorových onemocnění. Lépe na tom nejsou ani studenti středních škol,“ řekl profesor.
Podle proděkanky plzeňské lékařské fakulty a vedoucí Ústavu hygieny a preventivní medicíny LF UK v Plzni docentky Dany Müllerové si řada Čechů neuvědomuje souvislost zdraví s životním stylem. „Potraviny a nápoje bohaté na cukry, živočišné tuky nebo sůl vytvářejí biologickou závislost, protože nám chutnají a způsobují pocity pohody. Aby tato pohoda byla stabilní, potřebujeme je stále ve větší míře,“ řekla.
Důsledkem nezdravého životního stylu je nárůst počtu dětí, dospívajících i dospělých s obezitou a jejími komplikacemi, jako cukrovka či vysoký tlak. Mnohé země podle Müllerové proto spolupracují s potravinářským průmyslem na ozdravení výživy. Nabídka v obchodech se rozšiřuje o potraviny se sníženým obsahem soli, cukru a živočišných tuků. „Chceme-li se také snažit o dobré zdraví národa, je to dobrý trend,“ ocenila.
Podle Svačiny hledá řada lidí pomoc u výživových poradců, z nichž mnozí jsou ale jen distributory potravních doplňků. Většinou mají jen kurz.
Na rozdíl od nich nutriční terapeuti absolvují bakalářské či magisterské studium na lékařské fakultě. Na 1. LF UK se obor vyučuje deset let, ročně vyjde zhruba 50 těchto odborníků. „Jejich spolupráce s lékaři je výhodná pro všechny. Pokud lékař ošetřuje diabetika, může pacienta mezi pravidelnými kontrolami poslat k nutričnímu terapeutovi. Ten s klientem probere jídelníček, životní styl a zvyklosti a dá mu fundovaná doporučení. Lékař ušetří čas a může se věnovat jiným činnostem, které vyžadují jeho lékařskou odbornost,“ shrnul Svačina.