Až 128 biologických signálů zároveň s digitálním videozáznamem umožňuje kontinuálně zpracovat a vyhodnotit stanice ANNAlab MI-2.
Je dílem kolektivu lékařů z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny a z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně. O výsledky téměř pětileté práce brněnského týmu projevila zájem Mayo Clinic v Rochesteru (Minnesota, USA). Z Brna tam odjíždí ing. Pavel Jurák z AV ČR a MUDr Tomáš Kára z fakultní nemocnice, hlavní řešitel společného projektu, zaměřeného na zkoumání vlivu autonomního nervového systému na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. „Od roku 1997 jsme vyvinuli více prototypů zařízení i potřebný software. Výsledkem je systém, který umožňuje například přesně posoudit vzájemné rozdíly v řízení systémové, plicní, koronární a mozkové cirkulace. Zatím nám není známo, že by v komerční nebo experimentální podobě existoval systém, který by disponoval srovnatelným výkonem a možnostmi,“ řekl přednosta I. interní kliniky prof. Jiří Toman, podle kterého výsledky pětileté práce otevírají nové možnosti pro základní výzkum i pro diagnostiku a léčbu některých vážných kardiovaskulárních onemocnění, na jejichž vzniku se podle přesvědčení odborníků podílejí poruchy tzv. autonomního nervového systému.
Výsledky výzkumu slouží klinické praxi
Pomocí tohoto zařízení se podařilo popsat několik nových patofyziologických mechanismů kardiovaskulárních chorob. Vyvinutých prototypů i softwaru se již také používá při diagnostických a léčebných programech I. interní kardioangiologické kliniky. „Zatím nejvíce se jich využívá v diagnostice některých poruch vědomí. Umožňují poměrně přesně rozlišit, zda je příčinou ztráty vědomí porucha regulace krevního tlaku, srdeční frekvence, nebo zda jde o epilepsii či dokonce o fingovaný stav,“ informoval Toman. Do laboratoře, kterou vede doc. Josef Šembera, posílají pacienty ke stanovení diagnózy a léčby mnohá pracoviště z ČR. Proto zde byla zřízena poradna pro synkopální stavy, tj. pro poruchy vědomí, která je vůbec první ambulancí tohoto druhu v ČR. Pracuje se na tom, aby přístroje i software bylo možno použít i k upřesnění diagnózy, prognózy a léčby hypertenze, chronického srdečního selhání, ischemické choroby srdeční i život ohrožujících poruch srdečního rytmu. „Za nejcennější považuji, že v nejbližší době bude stanice zapojena také do výuky studentů medicíny a biomedicínského inženýrství,“ informoval Kára.
Agentura nepřispěla, Mayo Clinic se zajímá
Zařízení, na jehož vývoj v letech 1996-2000 pětkrát odmítla přispět Grantová agentura ČR, bylo vyvinuto díky bezplatné práci všech zúčastněných a díky podpoře FN i komerčních institucí. Loni a letos se konaly úspěšné zkoušky prototypů a softwaru v Rochestru a náš systém bude zapojen do výzkumných projektů této instituce,“ řekl řešitel úkolu Kára, který bude v Rochesteru spolu s Jurákem dva roky pracovat. „Konečným výsledkem by mělo být navázání trvalé spolupráce s americkou klinikou, kde bude naše zařízení v srpnu instalováno,“ dodal Kára. Mayo Clinic je patrně největším centrem klinického výzkumu na světě. Byla zde mj. uskutečněna první srdeční katetrizace, vynalezen princip mimotělního oběhu, provedena první srdeční operace na otevřeném srdci. Na podporu projektů získává prostřednictvím své nadace ročně více než 200 miliónů dolarů. Brněnští výzkumníci vidí ve spolupráci velkou šanci pro pracoviště v zemi, kde se peníze na základní výzkum opatřují velmi obtížně.
Jan Chmelíček, Právo, 19.7.2001