Jen za loňský rok spolkla kutnohorská nemocnice čtyřicet milionů korun z městského rozpočtu. Pětadvacet šlo na provoz zařízení a patnáct na zaplacení dluhů, které zůstaly po předešlé příspěvkové organizaci.
Již více než deset let město zdravotnické zařízení dotuje a řeší, jak z této situace ven, aniž by bývalé okresní město přišlo o nemocnici. Hledají strategického partnera pro prodej nebo pronájem.
„Já si skutečně myslím, že naše nemocnice je neprodejná,“ předeslal opoziční zastupitel Zdeněk Dvořák. Podle něho jsou dva názory. Buď jsou malé výkony, s čímž osobně nesouhlasí.
„Druhý názor je, že nedostává od zdravotních pojišťoven zaplaceno za to, co udělá. Nemocnice nedostala za loňský rok zaplaceno asi dvacet milionů korun. Přestože lékaři a zdravotní sestry výkony udělali,“ podotkl Zdeněk Dvořák.
Otázkou je tedy nastavení smluv. „Řadu věcí připomínáme a dáváme námitky, ale musíme si uvědomit, že úhradové vyhlášky stanovuje ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny smlouvy upravují jen podle toho, jestli se jedná o ústavní péči a specialisty,“ upozornil ředitel společnosti Nemocnice Kutná Hora Karel Malý.
O nových smlouvách na akutní a následnou péči by se mělo jednat koncem roku. „Tady vidím cestu, jak snížit výdaje a náklady na nemocnici,“ dodal Zdeněk Dvořák.
Jenže právě tam prostor k úsporám nevidí ředitel nemocnice. „Je to dáno meziročním nárůstem. Letos je čtyřprocentní u akutní a tři procenta u následné péče,“ reagoval Karel Malý.
„Podle čísel v odborné analýze se z pětaosmdesáti procent zaplatilo jen pětašedesát,“ upozornil zastupitel s tím, že tak platí za to, co má platit zdravotní pojišťovna.
„Je potřeba nasmlouvat co se dá. Musí se najít nějaké východisko. Nemohu se smířit s tím, že lékaři a sestry nedostanou zaplaceno za to, co udělali,“ dodal.
Dotace z městské kasy včetně úroků z úvěrů činila v roce 2005 62 milionů korun, v roce 2004 14 milionů korun a v roce 2003 40 milionů korun.
Jitka Pokorná, Regionální deníky
