Je to zejména lék Sofosbuvir. V ČR se čeká na dokončení procesu jeho zařazení do systému veřejného zdravotnictví a na to, zda ho budou proplácet zdravotní pojišťovny. V Plzni, kde se konal Česko-slovenský kongres o infekčních nemocech, to řekl novinářům Petr Husa z kliniky infekčních chorob v Brně.
V posledních zhruba 14 letech léčili lékaři pacienty se žloutenkou C kombinací injekcí a tablet, léčba trvá 48 týdnů. „Je nepříjemná, provázená řadou nežádoucích účinků a někteří lidé tak být léčeni ani nemohou. Pokud pacienty léčíme tímto způsobem, tak jich vyléčíme asi polovinu,“ shrnul Husa.
V posledních letech výzkum významně pokročil a lékaři mají k dispozici nové, velmi účinné léky. Poslední dva roky lékaři i v ČR používají u pacientů, u kterých nebyla úspěšná základní léčba, další preparát. Potřebovali by ale zejména Sofosbuvir, který se používá v USA a je schválený a používaný i v Evropě, v tuzemsku zatím k dispozici není.
Jeho účinnost je až 95 procent, doba léčby se zkracuje na 12 týdnů. Náklady jsou ale zatím 1,5 milionu korun na pacienta, zatímco dosavadní čtyřikrát delší léčba přijde zhruba na 300.000 až 400.000 korun, poznamenal primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Nový lék by podle Husy potřebovali co nejrychleji především pacienti s pokročilou žloutenkou, s cirhózou, před transplantací jater a po ní. Pokud se totiž pacient ze žloutenky nevyléčí před transplantací, ani po přijetí nového jaterního štěpu se nemoci nezbaví. Naopak kvůli lékům snižujícím imunitu se může ještě rychleji rozvinout. Účinný a nezatěžující lék by pomohl právě takovým pacientům, protože dosavadní dostupné možnosti vyléčení v takových případech téměř neumožňují. „V současnosti naše možnosti léčby zaostávají za evropskými doporučeními,“ připustil Husa.
Nasazením účinných léků by pacienti se žloutenkou C také tolik nepřecházeli do konečných stádií - to znamená do jaterní cirhózy nebo rakoviny jater, uvedl Husa. Podle Kümpela je žloutenka typu C nejčastějším důvodem k transplantaci jater. Používáním moderního léku by tak podle lékařů infekčních klinik klesla i potřeba nákladných transplantací, což by v důsledku přineslo mimo jiné i ekonomické úspory.
V ČR se ročně nově diagnostikuje žloutenka typu C u zhruba 800 lidí. Nově nakažení jsou nejčastěji mezi narkomany, jsou ale i lidé, kteří nemoc mají i desítky let, aniž to ví. Podle lékařů to mohou být například lidé, kteří dostali před rokem 1992 transfuzi krve. Přesné odhady, kolik lidí v populaci může žloutenku C mít, aniž o tom třeba vědí, nejsou. Podle Husy lékaři odhadují, že to může být až každý dvoustý člověk.