Nejprve chce stabilizovat zdravotnické finance. Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha, který dnešní jednání nemocničních i soukromých lékařů, odborářů a asociací nemocnic svolal, lékaři trvají na tom, aby Emmerová splnila svůj slib.
Ministryně podle Ratha navýšení ceny lékařské práce v seznamu zdravotních výkonů slíbila. Rath chce dosáhnout i zvýšení plateb za péči nemocnicím. „Cena práce lékaře se nehýbala od roku 1997, zatímco náklady na léky a zdravotnický materiál stouply o 80 procent,“ uvedl Rath.
Odmítl výpočty zdravotních pojišťoven, že by na navýšení potřebovaly 24 miliard. Zdravotnictví má na rok 200 miliard. Rath požádal o setkání premiéra Jiřího Paroubka.
Předseda vlády při uvádění Emmerové do funkce naznačil, že na zdravotnictví osobně dohlédne. O setkání s premiérem požádal i předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Termín zatím nedostali.
LOK chce od státu vyšší pojistné za děti a důchodce
Na pondělním krizovém jednání má Milan Kubek přednést ještě svůj další požadavek. Lékařský odborový klub (LOK) žádá, aby stát zvýšil platby pojistného za děti, důchodce a nezaměstnané.
Nyní tvoří platby státu za takzvané státní pojištěnce pětinu příjmů pojišťoven, za zdravotní péči o ně však dají tři čtvrtiny prostředků. Zdravotní pojištění se tak opakovaně dostává do dluhů, v této chvíli chybí téměř deset miliard. Zdravotnictví
spotřebuje za rok 200 miliard.
„Vyměřovacím základem pro rok 2006 u osob, za něž je plátcem pojistného stát, by měla být částka rovnající se alespoň minimální mzdě, tedy 7185 korunám,“ řekl Kubek.
Podle návrhu LOK by stát měl platit měsíčně za jednoho pojištěnce 967 korun, nyní platí 481. Ministryně navrhuje zvýšení na 494 koruny. Při navýšení podle návrhu LOK by celková platba státu za rok 2006 dosáhla 68,1 miliardy korun.
„Vzestup měsíční platby státu nikoliv o ministryní navrhovaných 13 korun, ale o
486 korun by zajistil zdravotnictví oproti současnosti 34,2 miliardy korun ročně navíc,“ vyčíslil Kubek.
Zvýšení plateb státu chtějí také zdravotní pojišťovny. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková uvedla, že v roce 1993 tvořily platby státu téměř 29 procent příjmů pojišťovny, do letoška klesly na necelých 22 procent.
„Kdyby stát držel původní podíl, bylo by v systému za ta léta téměř o 80 miliard více, což by pokrylo pět miliard potřebných každoročně na nové léčebné metody,“ řekla.
„Stát hradí pojistné za 57 procent pojištěnců a je trvale nejskoupější plátce,“ dodal Kubek. Stát se podle něj musí přihlásit ke své odpovědnosti za občany, kteří nikoli vlastní vinou potřebují nejvíce péče. LOK na dnešním jednání bude žádat rovněž zmrazení investic ve zdravotnictví.
ČTK
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
MUDr. František Hegar
Nedávno jsem potkal realistického ekonoma. Položil mi otázku: „Co zůstane za nehty politikům, kteří mají pro váš návrh zdvihnout ruku? Nic? Pak nemáte šanci ani na pravici.“ Politikům by měl zůstat „hřejivý pocit u srdce“, že udělali konečně něco pro svůj stát a nikoli jen pro sebe, ti by měli mít stejnou „Hypokratovu přísahu“ při vstupu do politiky, a to aby při své politické činnosti alespoň neškodili státu a jeho lidem. Stejně tak jako řadě lékařů zůstává dobrý pocit při zdárně zvládnutém problému, když už nejsou honorováni na evropské úrovni.