Méně operací a také omezení péče hned několika oddělení. Tak bude pravděpodobně vypadat chod kyjovské nemocnice po osmadvacátém únoru. Lékaři nejenže zatím nestahují své výpovědi, které podali v rámci akce Děkujeme, odcházíme, oni se k tomu ani nechystají.
„Ze strany ministerstva zatím nepadly žádné návrhy jednání. Situace je pořád stejná. Nikdo z nás zatím není zviklaný. Naopak, po tom, co se objevuje v médiích, narůstá u nás radikalizace. Jsme nyní odhodlaní to dotáhnout až do konce,“ uvedl předseda tamní organizace Lékařského odborového svazu Tomáš Slanina.
Radikalizaci lékařů v Kyjově podle něj vyprovokoval postup médií.
„Zveřejňované články či šoty jsou vytržené z kontextu, vyjadřují se jen odpůrci akce Děkujeme, odcházíme. Objevuje se spousta polopravd a lží ze strany politiků i ředitelů nemocnic,“ vysvětlil Slanina. Lékaři jsou podle něj někde i zastrašováni. „V Kyjově je naštěstí jednání zatím korektní, máme i nějaké nabídky ze strany ředitelství, ale zatím jsme je odmítli,“ poznamenal odborář.
Kyjovská nemocnice už mezitím zpracovala krizový plán pro případ hromadného odchodu lékařů. „Řeší, jak zajistit chod nemocnice se zmenšeným počtem pracovníků.
Máme dvě verze. První, která je zatím upřednostňovaná, počítá se zajištěním plné péče, ale samozřejmě s omezením operativy a některých ambulancí,“ uvedl prozatímní ředitel kyjovské nemocnice Josef Pejchl.
Ten ovšem odmítl to, že by se v kyjovském zařízení musela od prvního března některá oddělení zavírat. V některých ale odboráři evidují výpovědi většiny lékařů.
„Jde o oddělení gynekologie, interny, chirurgie a také jedinou lékařku z biochemické laboratoře,“ vyjmenoval Slanina, který pracuje na oddělení ARO. Jak už Hodonínský deník Rovnost informoval, na kyjovském oddělení ARO nepodal výpověď jako jediný z lékařů primář.
Krizový plán Kyjovamáale i druhou variantu. Při ní by už muselo podle ředitele dojít k redukci některého oddělení. Některá by například pracovala jen ve víkendovém režimu. Hodnocení poúnorového stavu z úst vedoucího odboráře je ale o poznání radikálnější. „Pokud s námi seriózně ze strany ministerstva zdravotnictví nikdo nezačne jednat, všechny výpovědi potrvají. Od prvního března pak bude nemocnice nefunkční. To se týká i akutních zákroků,“ uvedl Slanina.
Důležitý bude i postoj Jihomoravského kraje, který bude muset vymyslet systém pro všechna svá zařízení. „Situace je závažná a navíc stále velmi nepřehledná. Východiskem budou jednání mezi vládou a lékaři odborového svazu. Jisté je jedno: Péče musí být kvalitní a taky bezpečná a personálně řádně zabezpečená. Pokud nebude, nemůže být provozována,“ uvedl krajský radní odpovědný za oblast zdravotnictví Oldřich Ryšavý. S obavami pak sleduje dění kolem zařízení celé Kyjovsko. Lidé jednání nemohou ovlivnit, jen čekají na výsledek.
Doufají, že bude pro ně příznivý. „Jihomoravský hejtman mě ujistil, že Nemocnice Kyjov patří mezi čtyři páteřní nemocnice v kraji, kde musí být i z dlouhodobého hlediska zachována komplexní akutní lůžková péče. Věřím, že vše skončí jen u úrovně manifestační akce,“ uvedl ke zdravotnické krizi starosta Kyjova František Lukl.