že novináři trochu záležitost nafoukli. „Ověřil jsem si zveřejněné informace přímo v Americe a jsou mnohem střízlivější, než se publikovalo v našich médiích,“ řekl s tím, že o léčbě mladé ženy informoval její otec bulvární list v Londýně, od něhož zřejmě informaci převzaly i agentury. Podle Koukolíka se může ukázat, že se léčba u lidí, nebo u složitějších systémů, než je tkáňová kultura, vůbec nepodaří zopakovat. „Buďme střízliví. Od tkáňové kultury k člověku je tak daleko jako z Krkonoš do Himála,“ řekl primář. Před přílišným optimismem nad objevem Američanů varoval i Pavel Bočan, primář neurologické kliniky fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Toto pracoviště je zároveň koordinačním centrem pro léčení CJD v Česku. Pacienti s podezřením na tuto chorobu jsou v něm hospitalizováni. „Byl by to průlom do léčení této choroby, protože jde o léky dostupné,“ řekl Právu. Zastavit nemoc je totiž dosud nemožné. Dávají se vysoké dávky léků, které zmírňují potíže pacienta. Použití chlorpromazinu podle něj znamená, že lékaři tím tlumí neklid pacienta, jeho křeče. Dodal, že ví o tom, že doktor Prusiner má jakýsi preparát označovaný zkratkou CP-60, který zkouší. „Je to jejich označení, ale co to chemicky je, ví pouze jeho tým. Dosud nic o přípravku nebylo sděleno.“ „Z ryze statistických důvodů lze očekávat, že se u nás nová varianta CJD může objevit. Buď onemocní někdo, kdo požil infikovanou potravu v západní Evropě, zejména v Anglii, nebo se nakazil zde,“ řekl Koukolík. Inkubační doba nové formy může být pět až 30 let. Poté, co je nemoc diagnostikována, pacient přežije nanejvýš dva roky. Koukolík uvedl, že priony v mase, které nemoc způsobují, provalily věkovou bariéru. Na jaře na ni zemřel i74letý pacient. Až dosud se mělo za to, že u starých lidí propuká klasická forma CJD, která nemá s přenosem na člověka z nakaženého masa nic společného. „Všechny dosud zjištěné případy lidské BSE, čili nové varianty CJD, se vyskytly u lidí, kteří mají jisté genetické uspořádání. Předpokládalo se, že by z tohoto důvodu mohly být asi dvě třetiny populace imunní. Bohužel však nové pokusné modely nasvědčují možnosti, že se prionům lidské BSE může podařit provalit i tuto bariéru. Toho se děsíme, protože to znamená možnost velmi rozsáhlé epidemie v budoucích 30 letech,“ uvedl Koukolík. Jak jsme již včera uvedli, tým vedený dr. Stanleyem Prusinerem z Kalifornské univerzity v San Francisku uveřejnil podrobnosti o dvou jinak běžně používaných lécích, které zachránily před smrtí dvacetiletou Britku Rachel Forbesovou. Lékaři jí dávali rok života, když jí letos v červnu diagnostikovali novou variantu CJD. Byla upoutána na invalidní vozík a nepoznávala rodiče. Američané nasadili quinacrin (česky chinacrin), lék proti malárii, a chlorpromazin, podávaný pacientům trpícím schizofrenií a jinými duševními poruchami. Po 19 dnech se Rachel znovu naučila chodit a začala plynule hovořit.
Václav Pergl, Právo, 16.8.2001