Virus žloutenky C se přenáší krví a infekce nemá zpočátku příznaky, až po letech se projeví nevratné poškození jater. "Léky proti viru hepatitidy C sice nejsou levné, ale je naprosto jasné, že jsou levnější než péče o pacienty, kteří dospějí k cirhóze, rakovině jater či transplantace," uvedl vedoucí infekčního oddělení Krajské zdravotní - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Podle odborníků Česko potřebuje národní plán pro eliminaci žloutenky typu C, jaký mají západoevropské země. K dosažení cíle WHO je třeba 90 procent všech infikovaných najít a diagnostikovat a aspoň 80 procent z nich léčit. Odhalit nemoc pomůže vyšetření protilátek v krvi nebo jaterní testy.
Pokud by Česko podle farmakoekonoma Jindřicha Kotrby jako dosud každý rok odhalilo o desetinu nemocných víc, bylo by v roce 2030 léčeno asi 26.000 lidí, nicméně bez léčby by podle odhadů dál zůstávalo asi 54.000 nemocných a bylo by odhaleno asi 200 případů cirhózy, 120 případů rakoviny jater a 38 případů by si vyžádalo transplantaci. Náklady na léčbu spojenou se žloutenkou typu C mezi roky 2019 a 2030 by byly asi 15 miliard, přičemž případů by neubývalo.
Pro dosažení cílů WHO ohledně snížení výskytu žloutenky C by podle propočtů bylo potřeba 27 miliard korun. Léčeno by bylo až 49.000 pacientů a bez léčby by zůstávalo asi 10.000. Případů cirhózy by v roce 2030 zbývalo asi 20, 15 rakoviny a u pacientů se žloutenkou by byly nutné jen čtyři transplantace jater.