Odborníci upozorňují, že orgánů pro transplantace není dostatek. Například v případě jater se lékaři snaží jeden orgán rozdělit i několika pacientům.
Meziročně ubylo lidí, kteří na nové orgány čekají. Na čekací listině bylo v letošnímu 6. lednu 775 pacientů. Nejčastěji potřebovali ledvinu (520), srdce (83), játra (74) či plíce (56). Na konci předloňského roku to bylo 1171 osob.
Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl v roce 2017 v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Nejvíc orgánů loni transplantovali v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pacientům vyměnili 256 ledvin, 158 jaterních štěpů a 39 srdcí. Jako jediné pracoviště v Česku transplantovali i dělohu a tenké střevo. Transplantační centrum v Brně operuje srdce, játra a ledviny. Nemocnice v Motole se specializuje na transplantace plic, loni jich operovali 42. Ledviny transplantují také v Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci.
V každém centru je čtyřiaadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.
Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí, v roce 2017 to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován.