V praxi by to znamenalo, že pacient si ještě za svého života stanoví, jaké zákroky je ochoten podstoupit i v době, kdy již nebude schopen o plánovaných či předpokládaných lékařských výkonech sám rozhodovat.
U eutanazie to nebude možné
Tento dokument by měl mít pacient u sebe, anebo - v případě chronického onemocnění - by ho měl předat zdravotnickému zařízení, které ho ošetřuje.
Využít by ho mohli například pacienti s rakovinou, po infarktu nebo lidé s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou a dalšími nervovými onemocněními.
Obsahují to návrhy reformních zákonů, na kterých ministerstvo zdravotnictví pracuje a chce je předložit Sněmovně znovu po volbách.
“Pacient předem napíše, jak si přeje, aby se s ním zacházelo v situaci, kdy již nebude moci svůj souhlas k lékařskému výkonu vyslovit,“ řekl Právu Martin Plíšek, náměstek ministryně zdravotnictví.
Přání musí být písemné a notářsky ověřené. Taková situace může nastat například při autonehodě nebo při zhoršení chronického onemocnění apod.
pacient bude mít možnost například odmítnout určitý druh léčby
Plíšek zdůraznil, že v ustanovení o dříve vyslovených přáních je i pojistka proti eutanazii, tedy dobrovolnému odchodu ze světa za pomoci lékařů.
“Pokud by si pacient ve svém dříve vysloveném přání eutanázii přál, v tomto jediném bodě mu vyhověno nebude a jeho přání nelze akceptovat.“ Je to proto, že české právo zatím nic takového nepovoluje.
Informovaný souhlas
Ve dříve vysloveném přání ale pacient bude mít možnost například odmítnout určitý druh léčby, ale i určit, kdo bude informován o jeho zdravotním stavu a v jakém rozsahu.
Návrh zákona také prohlubuje tzv. informovaný souhlas pacienta. Ten sice obsahují některé zdravotní zákony, ale nejsou provázány. Nově by právo na informovaný souhlas měl pacient mít naprosto jednoznačné a lékaři by byli povinni pacienta vždy předem poučit o jeho nemoci, povaze výkonu a možných následcích, a to i když jde o drobný zákrok nebo léčbu banálního onemocnění. “Bude to i ochrana lékařů v případě sporů o léčbu,“ soudí náměstek Plíšek.
Dodává, že lékaři více než dosud budou muset s pacienty hovořit a srozumitelně, bez cizích slov jim vše vysvětlit včetně poučení o rozsahu hrazené péče a alternativách léčebného postupu. V řadě závažnějších zákroků bude nutná dál písemná forma souhlasu, ale nebude automatickou podmínkou.
“V zájmu poskytovatele péče, ale i pacienta je takový písemný souhlas určitě mít, a to pro případ soudního sporu,“ poznamenal Plíšek.