Počty případů zpožděné fáze spánku a bdění u teenagerů zvyšuje hlavně večerní používání smartphonů a počítačů. Jejich obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. "Ročně máme asi 30 pacientů. Někdy je přivedou rodiče, jindy pošle pediatr. Jejich zájem je často polovičatý, chtěli by dobrou denní bdělost, ale nechtějí se vzdát zvyků, které poruchu utužují, " řekl Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Doporučenou léčbu tak podle kliniky dodržuje jen 20 procent pacientů.
Další znepokojivé výsledky přinesl výzkum dospělých, kterému se podle Šonky lékaři na klinice věnovali tři roky. "Dělali jsme výzkum zaměřený na poruchu chování spánku u starších lidí. Potřebovali jsme kontrolní skupinu těch, kteří dle tvrzení poruchami spánku netrpěli. Nakonec jsme měli skupinu 'zdravých' lidí, u kterých se ukázalo, že úplně zdraví nejsou," řekl lékař.
Výzkumníci totiž zjistili, že polovina z padesátičlenné kontrolní skupiny splňuje kritéria pro středně těžkou či těžkou spánkovou apnoi. Při této diagnóze spáč krátce přestává dýchat, následuje mikroprobuzení, pak se dech obnoví. Ráno se však lidé cítí unavení, ačkoliv "spali" celou noc. Třetina sledovaných také ve spánku opakovaně pohybovala končetinami, u jednoho dokonce lékaři zaznamenali právě projevy poruchy chování v REM fázi spánku. Ta je podle odborníků typická pro období před propuknutím neurologických poruch. Vědci také zjistili, že s rostoucím věkem se kvalita spánku zhoršovala a odpočinku nesvědčilo kouření a alkohol. "Přiměřeně dobře" nakonec spalo pouhých 14 procent lidí z kontrolní skupiny.
Šonka uvedl, že spánková apnoe byla v Česku diagnostikována tisícům pacientů. Podrobnější data o tom, kolik lidí v Česku skutečně trápí apnoe i další potíže se spánkem však chybí.
Odborníci na "spánkovou medicínu" zkoumají také nedostatečnou denní bdělost. Tou trpí jednak lidé, kteří v noci málo spí, zároveň však může souviset i s narkolepsií, tedy stavem, kdy nemocný samovolně upadá do spánku, nebo ho sužuje velká ospalost. Pojí se i s idiopatickou hypersomnií, tedy nadměrnou potřebou denního spánku. Tyto nemoci nejsou příliš časté, právě proto se je však někdy podaří diagnostikovat až zadlouho.
Kvalitní spánek podle odborníků naopak posiluje paměť, snižuje riziko Alzheimerovy choroby, obezity, metabolických poruch, ale i infarktu a cévních mozkových příhod. Na tato fakta má upozornit i Světový den spánku, který se koná od roku 2008. Připadá na pátek před březnovou rovnodenností.