To by mohlo znamenat kolaps nemocniční péče. Na přidání je třeba asi pět miliard korun ročně.
Svou kampaň nazvanou Děkujeme, odcházíme už Lékařský odborový klub (LOK), který ji organizuje, rozjel ve všech nemocnicích v ČR. A má velkou odezvu. Ze 16 000 nemocničních lékařů už písemně deklarovalo odchod 3017. A další stovky se hlásí.
„Chceme, aby nás vláda konečně brala vážně. Když nesplní naše požadavky, výpovědi budou podávány k 31. prosinci, což znamená, že s dvouměsíční výpovědní lhůtou by lékaři odešli z nemocnic k 1. březnu příštího roku,“ řekl Právu doktor Martin Engel, předseda LOK.
Dodal, že dnes kvalifikovaní lékaři dosahují v průměru zhruba 45 až 50 000 korun měsíčně, ale se všemi příplatky a službami, a ty tvoří až polovinu příjmu lékaře. Zároveň požadují, aby se změnil systém vzdělávání pro mladé lékaře, který je dnes podle Engela „naprosto nesmyslný“.
Podpora hlavně v malých nemocnicích
Akce Děkujeme, odcházíme má podporu hlavně v menších nemocnicích, nejvíce v kraji Vysočina a v Jičíně, naopak ve velkých nemocnicích, například fakultních, je odezva menší. V pražské Thomayerově nemocnici ji ale prý podporuje 30 procent lékařů.
„Česká vláda pro lékaře nic nedělá a situaci neřeší. Když odejdou desítky, stovky lékařů, nic se neděje. Když odejdou tisíce, politici už problém nebudou moci zamést pod koberec,“ soudí Milan Kubek, prezident České lékařské komory, která akci lékařů také podporuje.
Uvedl, že české nemocnice už nyní shánějí asi 680 lékařů přes úřady práce a 380 lékařských míst je více než rok neobsazeno. V nemocnicích už pracuje přes 2000 cizinců, a pokud vláda české lékaře neudrží, může se zdravotní péče od března příštího roku zhroutit.
„Pro pacienta by to znamenalo zhoršení kvality i dostupnosti péče, oddalování operací, ba dokonce i běžných neakutních ošetření,“ tvrdí Kubek.
Heger: Nelze bránit v odchodu
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň Právu sdělil, že pan ministr souhlasí s tím, že platy ve zdravotnictví nejsou optimální. „V ekonomické krizi, která se týká všech bez rozdílu, kdy mzdy ve státní i komerční sféře se snižují, není možné, aby byly platy zdravotníků výrazně zvyšovány. V posledních dvou letech byly díky ekonomickému růstu platy ve zdravotnictví zvyšovány více než platy ve zbytku ekonomiky. Ve chvíli, kdy dojde k ekonomickému oživení, je ministr připraven prosazovat rozsáhlejší zvyšování mezd,“ uvedl Sršeň.
Podle něho Heger situaci s odchody lékařů na lehkou váhu nebere. „Nicméně jako u všech profesí i v této platí volný pohyb pracovních sil a nikomu nelze bránit v odchodu. Ministr pevně věří, že ne všichni lékaři svou hrozbu naplní. Soudí tak i ze svých zkušeností z práce v zahraničí. Faktem je, že když chtějí pracovat v zahraničí, musejí jazyk ovládat opravdu výborně. A musejí mít v sobě určitý rys dobrodružné povahy. Přechod je velmi náročný a finanční náklady na pobyt jsou velmi vysoké,“ informoval Sršeň.
Německé kliniky lákají české lékaře
České lékaře chce na konci října lákat i 30 německých a jedna rakouská klinika na 1. mezinárodním job veletrhu Lékařství a zdraví. Na jednu kliniku připadají až čtyři volná místa a kliniky nabízejí plat 3700 až 4500 eur měsíčně. Z toho se ale odvádějí vysoké daně a v Německu je také dráž než v Česku.
Přesto řada lékařů o odchodu do Německa uvažuje, a ještě více o odchodu do Velké Británie. „Bez problémů najdou práci. Jazyková bariéra nehrozí,“ tvrdí Engel.
Zahraniční kliniky mají zájem hlavně o anesteziology, chirurgy, internisty a porodníky.
Trumf má v rukou vláda
„Trumfy má v rukou vláda. Je na ní, aby přistoupila na požadavek zvýšení platu a nedopustila exodus českých lékařů. Chceme s ministrem dále jednat. Ale 20 let jsme ustupovali a teď už ustoupit nehodláme,“ řekl Engel.
Podle Kubka musí skončit doba, kdy si vláda bere lékaře jako rukojmí. „Je třeba se rozhodnout, kam dát peníze, jestli na tanky, nebo na zdravotní péči.“
Podle lékařů je třeba na požadované přidání ročně zhruba pět miliard korun - a tyto peníze prý zdravotní pojišťovny mají. A to i v souvislosti s tím, že příští rok se očekává, že pojišťovny budou v dluhu asi deset miliard korun. „Vše je o prioritách. Nestačí prioritu zdravotnictví deklarovat jen ústně. Čekáme na činy vlády,“ uzavřel Kubek.
Požadavky lékařů
- Zavedení jednotné mzdové normy pro zdravotníky, tak aby základní plat bez přesčasů odpovídal 1,5-3násobku průměrné mzdy v ČR (tedy zvýšení hodinové mzdy začínajícího lékaře ze 100 Kč na 200 Kč a lékaře s plnou klasifikací z 200 Kč na 400 Kč) s účinností od 1. 1. 2011.
- Zrušení stávajícího systému postgraduálního vzdělávání a převedení kompetencí utvářet a realizovat postgraduální vzdělávání do kompetence České lékařské komory.
Třináct důvodů, které lékaře vedou k odchodu z nemocnic
- České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované - podíl HDP se pohybuje kolem 7 %, zatímco průměr obvyklý v EU je 10 %. Ze sledovaných zemí OECD jsou za námi pouze Polsko, Mexiko a Korea.
- Nízká platba státu za státního pojištěnce, která neodpovídá objemu financí za péči, kterou tito „státní“ pacienti zkonzumují. Neexistence systému komerčního připojištění.
- Velké rezervy ve vnitřním chodu zdravotnictví - největší položkou je chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy.
- Podivné hospodaření v nemocnicích - předražené zakázky (stavební, nákup přístrojů a léků apod.). Platy zdravotníků jsou jedinou položkou, za niž nelze získat provizi.
- Nízké platy lékařů, které neodpovídají náročnosti povolání, potřebnému vzdělání a prestiži.
- Zcela nevyhovující systém vzdělávání.
- Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěžováni vyšší odpovědností, než odpovídá jejich kvalifikaci, a vyšším počtem hodin přesčasové práce.
- Nedodržování Zákoníku práce vede k přetěžování lékařů a následně i kmožným chybám lékařů, které je vystavují postihu.
- V roce 2013 přestane platit výjimka evropské směrnice o přesčasové práci, která bude klást ještě větší nároky na personální vybavení nemocnic.
- Díky personálnímu nedostatku, špatné organizaci a neracionálnímu nakládání s finančními prostředky dochází ke zhoršování péče o pacienty, za něž nechtějí lékaři přebírat odpovědnost.
- Nesplněné sliby politiků - od roku 1989 jsou lékaři přesvědčováni, že nejprve se musí změnit systém a pak dojde k úpravám jejich platů. Doposud se tak nestalo.
- Politické strany vedou o zdravotnictví ideologickou válku, přičemž ke změnám je třeba dohoda politiků napříč spektrem, jak je patrné v cizině.
- Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů, koncepcí a rozdílných pohledů. Lékaři nemají záruku, že se potřebné změny uskuteční.
Zdroj - LOK Praha