„Šla jsem na operaci žlučníku, ale nikdo mi kolem operace nic neřekl. Jen mi sestřička přinesla podepsat papír, že souhlasím s operací a když dojde ke komplikacím, že souhlasím se všemi kroky, které lékaři udělají,“ stěžuje si Vladimíra Coufalová (53) z Prahy.
Podobné zkušenosti mají pacienti nejen u praktických lékařů, ale i u zubařů. „Stomatolog mi dělal dva můstky v ceně 25 tisíc korun. Co bude dělat, jaký materiál je pro mě vhodný a proč zrovna ten a jak to bude vypadat po zákroku a zda nebudou problémy, to jsem z něho doslova tahala. Sám mi neřekl absolutně nic,“ svěřila se Deníku Pavlína Chytáková z Olomoucka.
Přitom právě institut informovaného souhlasu by měl sloužit k tomu, aby pacient věděl, jaké léčebné procedury podstupuje a proč. „Vztah důvěry je nezbytný a neumím si představit, že budu někoho léčit, kdo mi nevěří a s kým nekomunikuji,“ uvedl prezident lékařské komory Milan Kubek.
Příčinou, proč průzkum takto dopadl, jsou problémy v komunikaci mezi lékaři a pacienty. Podle komory jde o jeden z vážných problémů našeho zdravotnictví.
„Komunikace lékařů je významným prvkem v úspěšné léčbě. Praktický lékař je klíčovým partnerem pacienta a může i vhodně motivovat pacienta v dodržování léčebného režimu. Pacient by měl dostat dostatečný prostor pro pochopení svého současného zdravotního stavu i rizik spojených s nedodržováním režimu. Tento trend se již významně prosazuje v zemích západní Evropy,“ dodal k situaci Tomáš Studeník ze společnosti Westminster.
Komora už odstartovala kurzy a školení, jež by měly naučit lékaře, jak s pacientem jednat. „Pro velký zájem budeme dokonce kurzy ještě rozšiřovat,“ dodal Kubek.
Jitka Zadražilová, Regionální deníky