Slovenské zdravotnictví se přitom dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz a nespokojení zdravotníci hrozí odchodem.
Zdravotnictví na Slovensku loni hospodařilo se 4,9 miliardy eur (zhruba 120 miliard korun), z čehož přímé platby obyvatel tvořily až 24,5 procenta. Šéf SLK Milan Dragula upozornil, že v EU se spoluúčast pacientů pohybuje kolem pětiny.
Zdravotní péči na Slovensku podobně jako v Česku financují zdravotní pojišťovny, které vybírají povinné odvody od zaměstnanců, zaměstnavatelů či živnostníků. Pacienti si však za některé výkony zdravotnických zařízení připlácejí a do peněženky musejí sáhnout i při koupi řady léků.
Stávající systém, podle kterého zdravotní pojišťovny z vybraných povinných odvodů financují svou činnost a práci lékařů nebo léky pro pacienty, označil Dragula za špatný. Tři zdravotní pojišťovny totiž na vlastní provoz loni utratily 242,5 milionu eur, což proti roku 2009 představuje více než dvojnásobek.
Tyto peníze podle šéfa lékařské komory ve zdravotnictví chybějí. Úřad dohlížející na činnost zdravotních pojišťoven reagoval, že zdravotní pojišťovny zákonem stanovený limit provozních nákladů nepřekročily.
Nedostatek peněz ve slovenském zdravotnictví je způsoben i vysokou nezaměstnaností, která se řadí na přední pozice v evropské sedmadvacítce. Stát totiž za děti, penzisty nebo obyvatele bez práce platí menší zdravotní pojištění než zaměstnanci a firmy.
Slovenští lékaři před několika týdny začali shromažďovat podpisy pod petici, v níž kvůli situaci ve zdravotnictví hrozí výpověďmi. Důvodem akce jsou hlavně plány vlády transformovat nemocnice na akciové společnosti, což by prý mohlo vyústit v jejich ovládnutí finančními skupinami. Lékaři na Slovensku se inspirovali českými kolegy, kteří si pod hrozbou odchodu vymohli vyšší platy.
Také Češi si za zdravotní péči v budoucnu patrně připlatí. Premiér Petr Nečas dnes prohlásil, že spoluúčast pacientů by se měla zvýšit o pět procentních bodů na 22 procent. Navzdory tomu prý zůstane nižší než v okolních zemích.