Kdo se domníval, že podepisovat výpovědi ještě není totéž co je skutečně podat a že je lékaři nakonec stáhnou, se mýlil.
Podle včera zveřejněných čísel odboráři ředitelům východočeských nemocnic předali téměř 540 podepsaných výpovědí. Na poslední chvíli je stáhlo jen pár lékařů. Od 1.března, kdy skončí výpovědní doba, a vzhledem k nutným výběrům dovolených pravděpodobně ještě dříve, tak špitálům hrozí personální kolaps. Vedení Pardubického kraje se kvůli tomu už včera sešlo s řediteli jím zřizovaných nemocnic a varovalo před možným omezením péče.
„Bohužel situace je dramatická, jednak v počtu lékařů a ještě horší je ve struktuře výpovědí, jsou odbornosti, které jsou nepostradatelné,“ řekl hejtman Radko Martínek. Kraj se s řediteli dohodl na společném postupu, scházet se budou každý týden. „Prioritou je zajištění akutní péče,“ ubezpečil hejtman.
Z nemocnic chtějí odejít hlavně mladí lékaři z nejpotřebnějších oborů, jako jsou chirurgové, internisté, anesteziologové či rentgenologové.
Celkem v Pardubickém kraji podalo výpověď 228 lékařů. Kritická situace je i v Královéhradeckém kraji. „Vedení krajského zdravotnického holdingu přijalo celkem 121 výpovědí lékařů. Znamená to, že provoz v některých nemocnicích by mohl být při reálném naplnění podaných výpovědí výrazně omezen,“ potvrdil mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi. Kraj tu podobně jako v Pardubicích připraví plán případného omezování péče a její přesouvání mezi nemocnicemi. Doufá však, že kritickou situaci ještě změní jednání lékařských odborů s ministerstvem zdravotnictví.
„Kraj je ve složité situaci: musí řešit vážné ohrožení zajištění dostupnosti zdravotní péče v některých částech regionu kvůli problémům, za které nenese žádnou odpovědnost a nemůže je ani řešit,“ dodal Dioszegi.
Viníkem je ministr!
Intenzivně tak probíhá oblíbené hledání viníka současné situace. Podle pardubického hejtmana Martínka je jím ministerstvo zdravotnictví. „Vyhlásilo snižování platů lékařů. S tím ale nemůžeme v žádném případě souhlasit, žádné mzdy snižovat nebudeme,“ prohlásil včera.
Podle ředitele chrudimské nemocnice a zároveň lékařského odborového předáka Tomáše Vondráčka to jsou zase zdravotní pojišťovny, které by - vyjma VZP - měly navýšit platby nemocnicím. Pokud lékaři však skutečně v únoru skončí, nemusí to nutně znamenat, že v nemocnicích přestanou pracovat.
Mohli by tu pokračovat například formou dohod o provedení práce, jak ostatně mnozí činí již dnes. Má to ale háček: nemocnice by na jejich odměny neměly peníze.
Stránky kampaně Děkujeme, odcházíme aktuálně evidují 3810 výpovědí lékařů. Kampaň lékařských odborů požaduje, aby základní plat lékaře stoupl podle kvalifikace na 1,5 až trojnásobek průměrného platu. Průměrný plat českého lékaře je díky vysoké přesčasové práci zhruba 45 000 až 50 000 korun.