JIHLAVA - ale nechceme si brát pacienty jako rukojmí,“ řekl Velev. Krajská radní Alena Štěrbová odmítla, že by kraj postupoval nezodpovědně. Všechno je podle ní v rukou ministerstva zdravotnictví, které musí zpracovat reformu financování zdravotnictví. Až potom kraje podle ní budou moci zpracovat svou vlastní koncepci. „Pokud nastanou systémové změny a kraj bude moci svou koncepci naplnit, pak bude možné i slušně zaplatit dobré doktory,“ uvedla Štěrbová. Jestliže v roce 2004 nevznikne funkční reforma zdravotnictví, která povede k optimalizaci zdravotnických zařízení a zajištění odpovídajících platů pro lékaře včetně nadtarifních složek, dopadne to podle Veleva špatně. Nemocnice se podle něj budou zavírat ne kvůli protestům, ale kvůli nedostatku lékařů. „Už teď vím nejméně o osmi lékařích na klíčových místech, kteří odcházejí do soukromé sféry nebo do zahraničí,“ podotkl Velev. Od ledna se práce přesčas v nemocnicích začne počítat od nuly. Ředitelé mohou zaměstnancům nemocnic nařídit nejvýše 150 hodin přesčasové práce. Celoroční limit ale lékaři obvykle vyčerpají za dva měsíce. Potíže se podle Veleva mohou dále prohloubit po vstupu České republiky do Evropské unie. „U nás rozlišujeme práci přesčas a pohotovost na pracovišti. Tuto kategorii však EU neuznává, jsem-li na pracovišti, je to vždy práce přesčas,“ upozornil Velev. V tom případě se v budoucnu limit přesčasové práce vyčerpá ještě podstatně dřív. Kvůli protestům lékařů byly v nemocnicích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Třebíči zhruba o dva měsíce odloženy stovky operací. Většina zástupců lékařské veřejnosti ale toto upozornění na kritický stav financování zdravotnictví považuje za legitimní. Základní plat lékaře se třemi atestacemi letos činil 17 600 korun.
(ČTK), Právo, 2.1.2004