Samotná transplantace rakovinu nevyléčí. Umožní však více chemoterapií, které jsou v léčbě nejúčinnější. Chemoterapie totiž kromě nádorů ničí i krvetvorné buňky, a proto by jejich velké množství tělo pacienta bez transplantace nezvládlo, doplnil Štěrba.
Lékaři odebírají krvetvorné buňky pacientovi až po několika chemoterapiích, které kostní dřeň vyčistí. „Musíme být schopní prokázat, že kostní dřeň není postižená. Kvůli tomu používáme chemoterapii, která odstraní špatné nádorové buňky,“ uvedl vedoucí lékař Transplantační jednotky Kliniky dětské onkologie FNB Tomáš Kepák.
Lékaři zároveň sledují, aby měla kostní dřeň ještě dostatek krvetvorných buněk. Potom je odeberou a zmrazí. „Snažíme se to vybalancovat, protože transplantace autologní krvetvorné tkáně dá pacientovi čas a umožní mu podstoupit více chemoterapií, které by jinak nebyly možné,“ doplnil Štěrba.
Obecně pacienti podstupují šest chemoterapií, potom jim lékaři transplantací zachrání krvetvorbu a následuje další chemoterapie, radioterapie a biologická léčba. „Některé děti transplantujeme i několikrát. Ročně naší jednotkou projde deset až 15 dětí, u kterých provedeme 20 až 25 transplantací,“ doplnil Kepák s tím, že se vyléčí zhruba 70 procent z nich.
Čtyřstým pacientem byl tříletý Matěj Dostál z Olomouce. „Všechny problémy začaly loni. Bylo to divoké. Nevěděli jsme, co se synem je. Měl zácpu a k tomu zánět střev. Nakonec jsme zjistili, že má nádor, a skončili jsme v Brně,“ uvedla matka Helena Dostálová.
Chlapec měl podle Kepáka vysoce agresivní nádor v břiše s možností mnohočetných metastáz do kostí a celého těla. Absolvoval chemoterapie a díky transplantaci bude schopný podstoupit další plánovanou léčbu.
Program transplantací krvetvorné tkáně začal v Brně v roce 1998, kdy se uskutečnila operace první dětské pacientky se zhoubným nádorem na mozku. „První operaci jsme dělali trošku na koleni a v méně luxusním zázemí. Za dobu skoro dvaceti let se to podstatně zlepšilo, dnes máme vysokodávkové chemoterapie s transplantací krvetvorných buněk jako součást léčby, což znamená nižší riziko úmrtí pacienta po chemoterapiích,“ dodal Štěrba. Doplnil však, že použití vlastních buněk je možné pouze u některých typů rakoviny, netýká se třeba akutních leukemií.