„Je to vzrušující naděje, ale jde o začátek dlouhé cesty,“ upozornil na hepatologické konferenci. „Vedle technických složitostí bude třeba také vyřešit problém, jak naráz vypěstovat miliardy hepatocytů (buněk jaterní tkáně), a ověřit, že nový orgán bude bezpečný.“
Vědci použili již známou metodu, při níž se z nefunkčních jater „vyperou“ veškeré tkáně a do zbylého kolagenového pojiva protkaného sítí vlásečnic postupně nasadí několik štěpů kmenových buněk a zásobují kyslíkem a živnou emulzí. Po týdnu se v tomto „bioreaktoru“ začaly kmenové buňky měnit na hepatocyty, množit a plnit některé funkce jater při látkové přeměně.
Dosud se při léčbě jaterních nemocí užívají externí přístroje, podobně jako umělé ledviny.
Šance na transplantaci jater jsou ovšem výrazně menší než v případě ledvin, proto úspěch amerických lékařů odborníci nadšeně přivítali.
„Poprvé se podařilo vytvořit fungující (lidskou) jaterní tkáň na přírodní struktuře jater,“ ocenil své zahraniční kolegy Mark Thursz z londýnské Imperial College.
Totéž, ale s myšími játry ohlásili v časopise Nature Medicine letos v červnu výzkumníci ze Všeobecné nemocnice v Massachusetts. „Zatím jsme se v životnosti transplantovaného orgánu v těle myší nedostali přes několik hodin,“ napsal šéf týmu Korkut Uygun.
Mezinárodní výzkumné centrum Mayo Clinic už před čtyřmi lety uvedlo do provozu zařízení, které jako médium v externích játrech využívá prasečí hepatocyty.