Lékaři ve vlastní pasti

14. 2. 2011 8:23
přidejte názor
Autor: Redakce
Z 3800 naštvaných lékařů míří za hranice jen sedmina. Co budou dělat zbývající, až se ocitnou bez zaměstnání? Úřady práce jim nabídnou místa, která uvolní v nemocnicích. Odmítnou-li, přijdou o podporu.


Nevím, co budu dělat, říká šestadvacetiletá doktorka Jana z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která se připojila k 3800 kolegům a podala výpověď. „Asi se půjdu přihlásit na pracák,“ říká.

Svoji budoucnost sice v Česku nevidí a hledá si místo ve Velké Británii. Jenže než si práci za Lamanšským průlivem najde a vyřídí formality, počká si ještě nějaký týden. Po danou dobu (nejdéle však pět měsíců) by za ni měl hradit zdravotní pojištění úřad práce. Rovněž by jí měl vyplácet podporu v nezaměstnanosti.

Přesto ale bude pro Janu zastávka na pracovním úřadě skoro zbytečná. Budou tam na ni totiž čekat stovky čerstvě uvolněných lékařských míst, a dost možná jí úředníci nabídnou i to její na vinohradské interně. Volných pozic bude hodně - už teď jich pracovní úřady po celé zemi evidují 1044.

A pokud nabídku „vhodného zaměstnání“ nezaměstnaný odmítne, pracovní úřad ho z evidence nemilosrdně vyškrtne. Nezaměstnaným lékařům nepomůže, ani když se budou odvolávat na to, že finanční ohodnocení nabízeného místa neodpovídá jejich kvalifikaci, jak plánuje třeba anesteziolog Petr Šťastný z pražské Thomayerovy nemocnice.

„Takový argument nemůžeme uznat. Existují tarify, které určují minimální zaručenou mzdu v dané profesi, a ty musí nabídka splňovat,“ vyvádí lékaře z omylu ředitel zlínského úřadu práce Zdeněk Semerád. Nařízení vlády, která tabulky schvaluje, zaručuje v zaměstnáních s nejvyšším stupněm náročnosti 16 100 korun hrubého měsíčně.

Za hranice míří jen 557 lékařů

S odkazem na nepřiměřeně nízkou mzdu by tak lékaři mohli říci „ne“ snad jen na pracovní místa v karvinské nemocnici, která nabízí pouhých 15 000 měsíčně.

V případně odmítnutí „vhodné práce“ úřad lékaře z evidence vyřadí a nezaměstnaní přijdou o podporu. Budou si také muset zdravotní pojištění ve výši 1080 korun měsíčně hradit ze svého. Sociální pojištění je sice dobrovolné, pokud ho však vyškrtnutí nebudou státu posílat, nezapočítá se jim doba v nezaměstnanosti do důchodu. Minimální výše důchodového pojištění je 1732 korun.

Anesteziolog Šťastný popsané finanční potíže tuší. „Už jsem si vybral stavební spoření. Nemám ale spočítáno, na jak dlouho mi vydrží,“ přiznává. Zmíněné dva příklady však nejsou ojedinělé - z 3800 lékařů, kteří podali výpověď, si osvědčení pro práci v zahraničí zatím vyřídilo jen 557 z nich, upozorňuje ministerstvo zdravotnictví.

Rýsuje se dohoda

Možná však nakonec rodinné úspory budou moci netknuté putovat zpět na bankovní účet. V pátek lékaři a ministr zdravotnictví Leoš Heger udělali první krůček k dohodě. Ministr slíbil, že na ředitele nemocnic zatlačí, aby v rámci možností brali lékaře po stažení výpovědi zpět.

Lékařské odbory prosadily i svůj další požadavek - dvě miliardy korun, které ministerstvo na zvýšení platů vyčlenilo, se promítnou do pevné, garantované složky platu. Vláda chtěla původně lékařům navýšit jen pohyblivou složku platu, tedy osobní ohodnocení. Zda část z peněz půjde sestrám, o tom si rozhodnou nemocnice samy.

Odbory uspěly i v tom, že jednotlivé nemocnice dostanou objem peněz podle počtu svých doktorů. Samo jablko sváru - zvýšení platů - ale zůstává nevyřešeno. Lékaři chtějí hned měsíčně o osm až dvanáct tisíc více, ministerstvo je ochotné přidat „jen“ pět až osm tisíc, a další peníze až v následujícím roce. Není tudíž ani vyloučeno, že k usmíření přece jen nedojde.

Minulý týden se proto sešla Bezpečnostní rada státu, která schválila například nasazení armády v případě přechodu na krizový režim. Vojenských lékařů je však jen 230 a zdaleka mezi nimi nejsou zastoupeny všechny specializace, které jsou akcí „Děkujeme, odcházíme“ nejvíce ohroženy, například porodníci, pediatři či neonatologové.

A jak by v březnu situace vypadala? Nemocnice přestoupí na prázdninový provoz, kdy fungují jen na padesát procent. Práce přibude i záchrance. Vedle obvyklých výjezdů k tísňovým voláním bude rovněž převážet pacienty z míst, kde nebudou nemocnice stačit, do zařízení s volnější kapacitou. S tím pomohou i armádní sanity či vrtulníky. Ministr zdravotnictví však varuje, že v krizovém režimu vydrží zdravotníci fungovat jen pár týdnů, nanejvýše dva měsíce.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?