Pokud se nezmění pracovní a vzdělávací podmínky absolventů lékařských fakult, měli by podle nich doktoři v nemocnicích dát do konce roku výpověď. „Nejde jenom o nízké platy, ale také zacházení s atestanty,“ vysvětlil Deníku Engel.
Dodal, že pokud se situace nezmění, sám v nemocnici skončí a půjde si na chléb vydělávat do ciziny. V sousedním Německu či Velké Británii, kam směřují lékaři z Česka nejčastěji, jsou skutečně platy nepoměrně vyšší. Podle diskuse na internetovém fóru 1. lékařské fakulty UK ale nejsou peníze jediným motivem k odchodu.
Mladá lékařka pod pseudonymem Karkulka například napsala: „Před měsícem jsem nastoupila do nemocnice po škole. Běžně sloužím 24 hodin a další den normálně pOkračuji v práci, zatímco v Německu nebo Holandsku je po službě den volna. Tady vám to ani neproplatí. Doučím se jazyk a příští rok jedu do zahraničí.“
V USA to není lepší
Ředitel FN Motol Miloslav Ludvík stesky atestantů odmítá: „Všude ve světě, především v USA, pracují rezidenti víc a za méně peněz. V Americe běžně dělají 48hodinové služby. Dokud nemají atestaci, nejsou totiž kvalifikovaní, což zaměstnavatelé vědí.“
Nemocnice v Česku nemají doktorů nazbyt. Aktuálně podle Kubka shánějí 680 odborníků, další čtyři stovky míst jsou dlouhodobě neobsazené. Za lepším nejvíc odcházejí chirurgové, internisté a anesteziologové.
„V letech 2006 a 2007 jsme evidovali celkem 1100 žádostí o odchod do zahraničí. Loni to bylo 350. Tato čísla ale zahrnují i stážisty, kteří se po několika měsících vracejí,“ uvedl mluvčí resortu zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Podle něj je v ekonomické krizi zcela nereálné, aby se lékařům zvedl průměrný plat plošně na trojnásobek průměrného příjmu, jak chtějí odboráři. „V posledních letech se jim zvýšil o sedm procent, což je nadstandard,“ doplnil Sršeň.
Konec tabulek Vyjednávací zdravotnický tým budoucí trojkoalice se navíc dohodl, že platové tarify úplně zruší. Fakultní a krajské nemocnice se tak srovnají se soukromým sektorem. Ovšem směrem dolů. „Jestli to vláda schválí, do světa se rozprchne ještě víc než 2500 doktorů, kteří na naši výzvu k výpovědi reagovali kladně,“ míní Engel.
Sám je živoucím příkladem doktora, který nemůže spoléhat jen na základní plat.
„Přesčasy, noční a víkendové služby tvoří půlku mého příjmu, jako u všech doktorů ve špitálech,“ říká Engel. Neatestovaní lékaři jsou na tom ještě mnohem hůř. Podle tabulek během přípravného období berou 18 790 korun hrubého. „To je sotva na přežití, hypotéku na byt nám například nikdo nedá,“ říká jedenatřicetiletý chirurg Tomáš Kocourek.
S tím souhlasí děkan 1. LF UK Tomáš Zima. „Všechny náklady ve zdravotnictví se počítají ve světových cenách, jen ty platy jsou v korunách. A protože je lékařů málo, zafunguje zákon nabídky a poptávky čili nastane jejich úprk do ciziny. Zabránit tomu může jen politické rozhodnutí,“ sdělil Zima Deníku.
Ludvík ale oponuje: „Lékař ve fakultní nemocnici po deseti letech praxe bere 50 až 60 tisíc korun. Němečtí lékaři sice 3200 eur hned po nástupu, ale když se podíváte na nájemné a ceny potravin či dalších komodit, bude ten reálný příjem zhruba srovnatelný.“