Zájem skutečně roste. Desítky lékařů se nám ozvaly poté, kdy skončil v Praze veletrh pracovních příležitostí pro zdravotníky v Německu a Rakousku, potvrdila Lucie Judová z brněnského Österreich Institutu, který běžně pořádá kursy němčiny pro lékaře a pracovníky ve zdravotnictví.
Zatímco v jiných letech se podle ní na jazykovou výuku přihlásilo kolem tisícovky nových studentů, konec letošního roku přinesl překvapení: počet přihlášek se zvedl o třicet procent. Lidé se ptají hlavně po pokročilé němčině obtížnosti B2, kterou po uchazečích o zaměstnání požadují německé nemocnice.
Totéž hlásí Goethe-Institut Prag. „Můžu potvrdit, že zájem o mezinárodní zkoušku z němčiny stupně B2 v posledním roce masivně roste. Stejně jako zájem o přípravný kurs, který zkoušce obvykle předchází,“ řekla mluvčí institutu Martina Stejskalová.
Goethe-Institut podle ní přezkouší asi o dvacet procent více zájemců, než tomu bylo loni. „Polovinu letošních zájemců přitom tvoří lékaři a studenti medicíny v posledních ročnících,“ přiznává Stejskalová. Zájem o zkoušky ostatních stupňů prý naopak dlouhodobě klesá.
V Německu je místa dost
Pokud lékaři zkoušku získají, mají dveře do německých nemocnic otevřené. Řada z nich toho podle lékařského odboráře Pavla Vávry využije. „Přesná čísla zatím nemáme, ale podle průběžných dat chce dát výpověď asi 4200 lékařů. Velká část z nich přitom skutečně zamíří do zahraničí,“ řekl Vávra. Další se podle něho nechají zaměstnat v soukromé sféře či u farmaceutických firem. Někteří si založí vlastní odborné ambulance.
Šéf České lékařské komory Milan Kubek varoval, že tisíce lékařů to s odchodem myslí vážně, přičemž zvláště v Německu pro ně místa jsou. „Podle šéfa spolkové komory chybí v současnosti v Německu čtyři tisíce lékařů. A v roce 2012 skončí výjimka neomezených přesčasů pro lékaře, bude platit standardních osm hodin týdně, takže rázem bude chybět dalších deset tisíc lékařů,“ upozornil šéf ČLK.
Chladná vláda
Vládu ale nechává představa masivních odchodů chladnou. Pokud čtvrtina lékařů špitály opustí, naplní paradoxně jeden z předvolebních slibů TOP 09. Tedy strany, z jejíchž řad je i současný ministr zdravotnictví Leoš Heger. Nemocnic je totiž podle Hegera moc, hlavně těch malých.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se dlouhodobě využívá jen osmdesát procent lůžek. Koncentrovat péči do velkých nemocnic si proto přálo už několik předchozích ministrů. Žádný z nich k tomu ale nakonec nesebral odvahu. Zrušit část nemocnic nebo je proměnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.
Dnes ale Heger přiznává: nemocnice, kde budou chybět lékaři, se sloučí s jinými. „Peníze, které po lékařích zbudou, dostanou jejich kolegové. Sestry současně dostanou vyšší kompetence a odpovědnost, jak je zvykem na Západě,“ říká ministr. Reforma zdravotnictví podle něho tyto kroky dávno připravuje a masové odchody prý jejich zavedení jen urychlí.