Jak byste zhodnotil uplynulý rok z hlediska vaší komory? Co pro Vás bylo příznivé a co se naopak příliš nezdařilo?
K hodnocení roku 2008 mohu, s určitou nadsázkou, použít Shakespearovo „Mnoho povyku pro nic“. Současný vývoj potvrzuje, že to asi nejvíc platí pro regulační poplatky. Za celý rok se prakticky nikomu, nejen nám, nepodařilo vysvětlit princip výběru regulačních poplatků a následné slevy z konečné ceny léčivých přípravků. Tento „neúspěch“ je celkem pochopitelný, protože mnozí a z rozličných důvodů nechtějí přijmout fakt, že za regulační poplatek vybraný za položku na receptu musí lékárna provést slevu z konečné ceny všech vydávaných balení léčivých přípravků.
Za mnohem důležitější ale považuji jiná témata. Řešení situace s problematickým výdejem často zneužívaných léčivých přípravků. Velmi důležité je i zavedení pravidel generické substituce, rozvíjení projektu elektronického receptu nebo zavádění nové kategorie výdeje léčiv bez lékařského předpisu s omezením.
Pozitivní odezvu od pacientů jsme zaznamenali při výročním Dnu lékáren, který komora už deset let pořádá třetí červnový čtvrtek. Pro jeho úspěch jsme letos na podzim uspořádali i prodlouženou verzi Týden lékáren.
Velmi spokojený jsem i se vzdělávacími projekty Lékárnické akademie. Pro ilustraci uvádím projekty „SENIOŘI“ a „IDS“. Projekt SENIOŘI realizuje Česká lékárnická komora ve spolupráci se Svazem důchodců České republiky a Sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP. Jeho cílem je podpořit rozvoj lékárenské péče o seniory a spolupráci lékařů, lékárníků i starších pacientů v oblasti racionální léčby ve stáří. Projekt IDS – interaktivní dispenzační seminář - také ve spolupráci se Sekcí klinické farmacie ČFS ČLS JEP rozvíjí dovednosti lékárníků při identifikaci a řešení lékových problémů v každodenní praxi.
S jakými problémy se komora musela během roku potýkat?
Výše zmíněné projekty jsem vybral záměrně. Nejen v uplynulém roce, ale i v letech minulých se o lékárnách hovoří především v souvislosti s cenou léčivých přípravků, respektive v souvislosti s výší doplatku. Přitom výši cen a doplatků ovlivní lékárník jen minimálně. Jsem přesvědčen, že nejen výše uvedené vzdělávací projekty napomáhají snaze představit lékárníky a lékárnice jako specialisty na léčiva a jejich vzájemné interakce. Lékárníky a lékárnice jako profesionály s obrovským potenciálem v poradenství nejen při racionálním využívání léků, ale také jako partnery lékařů i pacientů.
Lékovou politiku při stanovení cen a úhrad léčiv lékárníci velmi rádi přenechají politikům a zodpovědným institucím. Komora se ovšem nezbavuje svého dílu zodpovědnosti a je připravena spolupracovat při hledání takového řešení, které bude respektovat především princip rovného přístupu k lékům pro všechny pacienty. Domníváme se, že zavedení pevné výše doplatku, je společným cílem lékárníků i pacientů.
Komora samozřejmě intenzivně buduje zázemí pro své členy ve všech oblastech profesního života, ať už se jedná o odborný, právní, vzdělávací nebo jiný servis.
Jaká očekávání si spojujete s následujícím rokem?
Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob. Proto mám do letošního roku spíš přání než očekávání. Přál bych si, aby všichni, kterých se problematika zdravotnictví týká, tedy politici, úředníci i zdravotničtí profesionálové, hledali raději způsoby pro řešení než důvody k odmítnutí.
Chtěl bych, aby pacienti nechodili do lékáren „pro slevu“, ale aby chodili za „svým“ lékárníkem pro radu a odbornou pomoc. Aby se komora a její členové pacientům zabezpečovali především lékárenskou péči „lege artis“ a nikoliv ekonomické poradenství a řešení stížností na politická rozhodnutí.
Máte vy osobně nějaký cíl, kterého byste chtěl v příštím roce dosáhnout?
Považoval bych za úspěch, kdyby bylo, nejenom ve zdravotnictví, ceněno zdraví mnohem výše než nemoc.
Michaela Svobodová, www.Zdravi.Euro.cz