Existuje sice už léta, ale až nyní si to, zdá se, celý národ uvědomil.
“ Systém je takový, že nikdo nikdy úplně neodstraní možné riziko zneužití,“ předesílá René Mach, předseda okresního sdružení České lékárnické komory.
“ Mámeli jakékoliv pochybnosti o pravost receptu, máme ze zákona právo lék nevydat. Je ovšem velmi těžké v běžné praxi rozeznat pravý recept od falešného, slušného občana od kriminálníka,“ dodává s povzdechem.
Samotná ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se k celé kauze vyjádřila pro náš deník rozsáhlým prohlášením. “ Toto téma mne opravdu vyburcovalo. Navíc nezasvěcené komentáře přináší zneklidnění veřejnosti a pochybnosti o kompetentnosti ministerstva zdravotnictví,“ říká ministryně.
Podle současné platné vyhlášky nejsou tiskopisy receptů pro předpis léčiv evidovány ani nijak chráněny, a to od ukončení výrobního monopolu podniku SEVT.
Více než deset let jsou tedy tyto tiskopisy volně prodejné v papírnictví, vydávají je zdravotní pojišťovny a dají se objednat i po internetu. V některých případech si je tisknou i zdravotnická zařízení sama.
Regulovaná výroba a distribuce se týká pouze tiskopisů s modrým pruhem, které jsou určeny pro předepisování léčivých přípravků obsahujících omamné látky skupiny I a psychotropní látky skupiny II.
„Ano, když přijde pacient s receptem s modrým pruhem, je postup zcela odlišný od standardního předpisu. V počítači nám navíc naskočí upozornění, že jde o lék této kategorie a ty se uchovávají v trezoru. Kopie receptů se pak uschovávají,“ potvrzuje magistra Marie Vašková z lékárny na břeclavské pěší zóně.
Ani tyto tiskopisy však neobsahují žádné ochranné prvky a je chráněn ve své podstatě jako každý přísně zúčtovatelný tiskopis pouze číselnou řadou. Podle ministryně zdravotnictví však i tak existují účinné metody, jak podvodníky odhalit.
„Způsobem k ověření je razítko zařízení i jmenovka lékaře, i když vyhláška připouští oproti minulosti napsání jména lékaře hůlkovým písmem. A samozřejmě následuje podpis lékaře. Neexistují však žádné podpisové vzory, kterými by se mohli lékárníci řídit. Jejich technické možnosti by však těžko dovolovaly rozeznat podpis každého lékaře. Navíc razítko je možné si dnes vyrobit na počkání,“ konstatuje smutně Emmerová.
“ Tiskopisy receptů a žádanek musí být ukládány tak, aby bylo zabráněno jejich ztrátě nebo odcizení a možnosti jejich zneužití, to znamená, že recepty by neměly být předem opatřovány razítky a ani podpisem lékaře,“ dodává.
Řešení vidí ministryně v založení práva vyžadovat prokázání totožnosti či zejména v zavedení zdravotních knížek. V tom se s ní shoduje i lékárník René Mach: “ Zavedení čipových karet s údaji o pacientovi by bylo skvělé, problém je ale v penězích, každá lékárna by musela mít čtečky.“ Sám se s případy falešných receptů setkává zhruba desetkrát ročně.
Kamila Paitlová,
Deníky Bohemia