Lékaři a pacienti
• Zákon o právech pacientů a lékařů upravující základní vztahy. • Zachování a ochrana plné autonomie lékařů v rozhodování o odborných otázkách léčby jako základní podmínka bezpečnosti pacientů. Stop projektům tzv. řízené péče, které omezují svobodu pacientů i autonomii lékařů. Lékař nesmí být ekonomicky motivován k tomu, aby omezoval oprávněné nároky svých pacientů.
• Práci lékaře může z odborného hlediska posuzovat pouze lékař. Novela zákona o znalcích, podle níž odbornost soudních znalců v oborech lékařství garantuje ČLK.
• Elektronizace zdravotnictví pouze na bázi dobrovolnosti se zajištěním ochrany osobních dat pacientů i know-how lékařů. Zrušit povinné elektronické recepty.
Financování zdravotnictví
• Zvýšení výdajů na zdravotnictví.
• Zvýšení platby pojistného za tzv. státní pojištěnce a její pravidelná valorizace vazbou na vývoj průměrné mzdy.
• Zrušení stropů na pojistné.
• Zdravotní daň (část spotřební daně) na tabákové výrobky a alkohol alokovat jako „zdravotní daň“ přímo do zdravotnictví.
• V případě zrušení tzv. regulačních poplatků kompenzace zdravotnickým zařízením z prostředků veřejného zdravotního pojištění
Veřejné zdravotní pojištění
• Zvážit možnost sloučení všech zdravotních pojišťoven v jednu.
• Pokud bude zachována pluralita zdravotních pojišťoven, pak zpřesnit pravidla přerozdělování vybraného pojistného a tlačit na další slučování pojišťoven.
• Striktní oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení.
Tvorba sítě zdravotnických zařízení
• Ve výběrovém řízení, které vypisuje MZ (lůžková péče) nebo kraje (ambulantní péče) se zdravotnické zařízení uchází o zařazení do sítě ZZ poskytujících péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tříčlenná výběrová komise ve složení stát + pojišťovny + ČLK. Výsledek závazný pro všechny pojišťovny. Nárok na zařazení do sítě je trvalý a lze jej pozbýt pouze z důvodů vyjmenovaných v zákoně. Nárok lze dědit a prodávat, nabyvatel musí splňovat příslušné podmínky.
• Pacient má svobodnou volbu nejenom lékaře, ale i zdravotnického zařízení. Jeho pojišťovna je povinna podle seznamu zdravotních výkonů platit tomu ZZ, které si pacient zvolí.
• Právo pacienta zvolit si zdravotnické zařízení nezařazené do sítě s tím, že neztrácí nárok na úhradu předepsaných léků, zdravotnických pomůcek a vyšetření od své pojišťovny. Ostatní náklady v takovém případě pacient platí.
Úhrada zdravotní péče
• Zavést pravidlo, že za stejný výkon platí všechny zdravotní pojišťovny všem zdravotnickým zařízením stejně.
• Seznam zdravotních výkonů jako závazný ceník určující minimální možnou úhradu.
• Úhrady a regulace upravuje vyhláška závazná pro všechny zdravotní pojišťovny, kterou každoročně vydává MZ. Vydání vyhlášky předchází dohodovací řízení za účasti ČLK.
• Regulace nákladů na léky, zdravotnické prostředky a indikovaná vyšetření na pacienta, nikoli na zdravotnické zařízení.
• Zdravotní pojišťovny jsou povinny v plné výši podle platných předpisů (Seznam zdravotních výkonů…) uhradit veškerou indikovanou a svým klientům lege artis způsobem poskytnutou zdravotní péči.
• Pokud dojde zákonem k vyčlenění části zdravotní péče mimo úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění („nadstandardy“), musí tomu předcházet dohodovací řízení za účasti lékařů (ČLK), pojišťoven a zástupců pacientů
Profesní lékařská samospráva
• Novela zákona o ČLK posilující kompetence profesní lékařské samosprávy.
• ČLK kontroluje personální vybavení zdravotnických zařízení lékaři a je oprávněna ukládat nápravná opatření všem těmto zdravotnickým zařízením.
• Zařazení ČLK mezi připomínková místa v tzv. vnějším připomínkovém řízení u legislativních návrhů dotýkajících se resortu zdravotnictví.
• Stížnosti na odbornost a etiku lékařů by měla řešit výlučně komora, pokud by nenáležely do kompetence soudů.
• Rozšíření palety možných disciplinárních opatření ukládaných ČLK o opatření preventivního a edukativního charakteru.
• Licence vydávané ČLK jako podmínka k samostatnému výkonu lékařského povolání bez odborného dozoru a k výkonu funkcí vedoucích lékařů.
• Přesun kompetencí z lékařů na jiné zdravotníky musí být provázen přesunem odpovědnosti a nesmí se dít bez souhlasu ČLK.
• Registr lékařů i nadále vede výhradně ČLK.
Vzdělávání lékařů
• Zvýšit státní příspěvek lékařským fakultám tak, aby mohlo studovat více mediků.
• Zjednodušit systém specializačního vzdělávání – návrat k principu systému dvou atestací. Státní stipendium pro mladé lékaře.
• Maximum specializačního vzdělávání může lékař absolvovat ve zdravotnickém zařízení co nejnižšího typu.
• Organizaci specializačního vzdělávání lékařů může převzít ČLK, která ho bude zajišťovat ve spolupráci s LF, IPVZ a zdravotnickými zařízeními.
• Zrušit poplatky za atestační zkoušky.
• Celoživotní vzdělávání lékařů i nadále garantuje ČLK. Ekonomické zvýhodnění pro lékaře plnící podmínky celoživotního vzdělávání stanovené komorou.
Nemocnice
• Nový zákon o veřejném neziskovém lůžkovém zdravotnickém zařízení stanoví minimální páteřní síť nemocnic, které není možno převádět na a. s. nebo s. r. o. a privatizovat. Zastoupení zaměstnanců ve statutárních orgánech.
• Fakultní (univerzitní) nemocnice jsou zvláštním typem veřejných neziskových lůžkových zdravotnických zařízení.
Odměňování lékařů za práci
• Splnit závazky, které ČR přijala v roce 2011 podpisem memoranda s LOK-SČL, jímž byla ukončena akce „Děkujeme, odcházíme“.
• Samostatný zákon o odměňování lékařů, který by se vztahoval na zaměstnance všech lůžkových zdravotnických zařízení, jež čerpají prostředky veřejného zdravotního pojištění, bez ohledu na jejich právní formu.
• Dodržování zákoníku práce a EWTD jako podmínka zachování bezpečnosti pacientů.
Léky, zdravotnické prostředky a nové technologie
• MZ zřizuje komisi posuzující efektivitu nových zdravotnických technologií. Jedním ze členů této komise je ČLK. Komise též rozhoduje o zařazení vybraných nákladných zdravotnických přístrojů do sítě ZZ.
• Kategorizace zdravotnických prostředků.
• Nulová sazba DPH na léky a zdravotnické prostředky, pokud jsou plně nebo částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
• Opětovné rozdělení kompetencí SÚKL tak, že ústav rozhoduje o bezpečnosti léku a ministerstvo financí stanoví maximální cenu léku. MZ zřizuje komisi pro farmakoekonomiku, na základě doporučení této komise (v níž je jedním ze členů ČLK) stanoví výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění.