Tento krok by podle vedení komory znamenal kolaps českého zdravotnictví. Novinářům to řekl prezident ČLK Milan Kubek.
Vláda si předsevzala zbrzdit bující výdaje státu na sociální zajištění či zdravotnictví. Jejich podíl by měl klesnout pod 50 procent rozpočtu. Podle serveru Aktuálně.cz přišel Kalousek s nápadem, že by se dalo ušetřit na zdravotním pojištění za státní pojištěnce.
ČLK mu zaslala otevřený dopis, v němž ho před tímto krokem varuje. Obrátila se i na premiéra, vicepremiéry a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Ten chce údajně Kalouska přesvědčit o tom, aby prudký pokles výdajů na zdravotnictví neprosazoval.
Podle Kubka peníze od státu za děti, nezaměstnané, důchodce či studenty tvoří 24 procent příjmů zdravotního pojištění. Péče o ně si ale vyžádá 80 procent výdajů. „Tato čísla dokonale popisují absurdnost nápadu ministra financí,“ uvedl Kubek. Pokud chce podle něj Kalousek platby státu snížit, měl by říct, jak je nahradí.
Již dříve se objevily návrhy, že by za děti mohli zdravotní pojištění platit rodiče. Sami by si ho hradili i důchodci. Podle prezidenta ČLK by ale v takovém případě stát musel seniorům penze zvýšit a měl by zavést i daňové úlevy pro rodiče. Neušetřil by tak, ale přesunul peníze jinam, míní Kubek. Podle něj jsou úspory možné jen tehdy, pokud se rozumně zvýší spoluúčast pacientů.
Za miliardovými dluhy Všeobecné zdravotní pojišťovny podle některých odborníků stálo právě to, že stát platil za děti, studenty, důchodce či nezaměstnané nízké zdravotní pojištění. Politici loni od dubna platby zvýšili, proti lednu se zvedly o 123 korun na 636 korun. Bilance zdravotního pojištění se zlepšila. Letos se částka upravila na 680 korun.
„Za celých 14 let existence zdravotního pojištění zaplatil stát celkem za jednoho svého pojištěnce pouhých 61.765 korun,“ zdůraznil Kubek. Léčba zápalu plic si přitom podle něj vyžádá až 31.000 korun, operace slepého střeva 37.000, operace žlučníku až 62.000 a zavedení kardiostimulátoru 177.000 korun.
V roce 2005 vydalo Česko podle ČLK na zdravotnictví 213 miliard korun, tedy 7,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle Kubka Rakousko poskytlo 9,1 procenta, Francie 9,7 procenta a Německo 10,9 procenta HDP. Méně investovalo Polsko a Slovensko, jejichž výdaje se pohybovaly kolem šesti procent HDP.
„Investice do zdravotnictví je jedna z nejefektivnějších. Pouze zdraví lidé se mohou vzdělávat, pracovat a vytvářet hodnoty. Prostitucí a prodejem sádrových trpaslíků v Evropě asi neprorazíme,“ řekl prezident ČLK.
ČTK