Na 1.března vyhlásila komora Den zdraví lékařů. Mají ho využít k péči o své zdraví a k osvětě mezi pacienty o rizicích reformy, kterou provádí ministr Leoš Heger (TOP 09).
„Chceme, aby kolegové v nemocnicích, kde se dohodnou s managementem, si vzali tento den volno a péči omezili, aby bylo vidět, že jsme potřeba a že to bez nás nejde,“ řekl Engel.
Lékaři si mají udělat čas na své zdraví - odpočívat, nebo si dojít na preventivní vyšetření. Ambulantní lékaři v soukromých ordinacích si mohou v ten den vzít volno, jsou svými pány, v nemocnicích se ale zaměstnanci musejí domluvit, aby péče byla zajištěna.
„Hlavně si myslím, že 1.březen je jenom počátek něčeho dalšího, jeden den omezení péče asi nikoho nevyděsí,“ řekl Engel. Chystané změny jsou podle něj škodlivé. Lékaři musí být připraveni na to, že v protestu budou pokračovat, řekl s odkazem na možnost společné podzimní protestní akce odborů zemí visegrádské čtyřky. Tam vedle ČR patří Slovensko, Polsko a Maďarsko.
„Jsem přesvědčen, že situace je nejvážnější od roku 1989. Nemocnicím chybějí stamiliony korun ročně a nemají už rezervy,“ podotkl Engel. Připomněl, že společným tlakem odborů, nemocnic a pacientů se loni podařilo zabránit plánu pojišťoven na zrušení 10.000 nemocničních lůžek. Pojišťovny nechtěly dát některým nemocnicím smlouvy, nakonec je daly.
Nyní se podle místopředsedy odborů Miloše Volemana snaží ministerstvo omezit péči úhradovou vyhláškou. „Nemocnicím sice lůžka zůstala, ale nedostanou na ně peníze, takže je budou muset stejně zrušit,“ řekl.
Jako příklad drastických omezení uvedl svoji domovskou vinohradskou nemocnici, kde od 1. března klesnou výdaje na léky a materiál o deset procent, ruší se třetina lůžek interny a chirurgie, čtvrtina lůžek ARO, polovina lůžek neurologie a na šesti sálech nebudou už plánované operace.
„Slova o apokalypse zdravotnictví jsou nepravdivá a jsou jen dalším příkladem snahy odborářů strašit,“ řekl ČTK vrchní ředitel kabinetu ministra Jan Růžička.
Voleman vyzval občany k podpisu petice za záchranu zdravotnictví, kterou organizuje komora, šířit ji budou i odboráři. Pacienti se mají podle něj ministerstva a pojišťoven ptát, jak jsou využity peníze, které na zdravotnictví platí. Výběr pojistného roste a péče se omezuje, řekl.
„Každá koruna ve zdravotnictví jde v současné době na péči o občany a na platy zdravotníků. Zdravotní pojišťovny i fakultní nemocnice seškrtaly investice, racionalizovaly provoz a omezily náklady,“ doplnil Růžička.
Tiskovou konferenci uspořádaly odbory k druhému výročí podpisu memoranda. V něm vláda slíbila výrazný růst platů. Podle odborů byl jen v roce 2011, loni nemocniční lékaři místo deseti procent dostali 6,25, a to jen někde. Letos o peníze možná přijdou, přitom měli už mít trojnásobek průměrného platu v zemi.
Podle náměstka Petra Noska nehodnotí odbory situaci objektivně a nejsou ani schopny přiznat svůj podíl na vývoji. „Sliby memoranda byly podmíněny aktivním zapojením odborů do zefektivnění zdravotnictví, tedy i do naplňování reformy, což se nestalo. Takže se nemohou divit, že vývoj jde poněkud jiným směrem,“ řekl ČTK.