Nátlaková akce odborářů, kteří od září projíždějí republikou a lanaří k protestu kolegy z nemocnic, už přinesla své ovoce. Odchod nyní zvažuje přes čtyři tisíce lékařů a do konce roku, kdy se začnou podepisovat výpovědi, se jejich řady zřejmě ještě rozšíří.
I kdyby se hrozby bílých plášťů nenaplnily stoprocentně, malují čísla na webových stránkách kampaně docela černý obrázek. Třeba na Vysočině, kde je situace nejhorší, se sešlo 500 podepsaných výpovědí. To by znamenalo odchod více než 80 procent lékařů v kraji. V pardubické nemocnici se k podpisu rozhoupalo 60 procent lékařů, stejně jako v Jičíně, kde se za ně postavili i primáři.
„Lékaři upozorňují na špatně fungující systém už dvacet let a stále jen slyší, že platy se jim zvýší až po jeho reformě. Když ale začali odcházet do zahraničí mladí lékaři, došla trpělivost i těm starším,“ vysvětluje si erupci nespokojenosti Michal Sojka, mluvčí České lékařské komory, která kampaň otevřeně podporuje.
Řinčení zbraněmi
Oprávněnost lékařské zlosti nikdo nezpochybňuje. Stejně jako to, že rozkrádání a mrhání státními financemi se pro české zdravotnictví stalo evergreenem. Do zvýšení platů lékařům (podle představ odborů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy) se přesto nikomu nechce.
„Pro pacienty by to však byla špatná zpráva. Vedení nemocnic by evidentně nebyla schopna zajistit pacientům kvalitní péči,“ hrozí šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel, že v březnu, kdy doběhne výpovědní lhůta, by se mnohé nemocnice mohly ocitnout ve stavu personální nouze. A ta by vedla ke zhroucení lékařské péče.
Co se tím konkrétně myslí, vám ale nikdo s určitostí neřekne. Pokud však nastane podobná situace jako před pěti lety v Polsku, kdy se tamní doktoři odhodlali k masovým výpovědím, mohou jejich „otálející“ kolegové odnést následky pracovního přetížení soudními žalobami. Operativní řešení zůstane každopádně na úrovni nemocnic. A ty stále vyčkávají.
Třeba v Ostravě, kde se pro exodus vyslovilo 70 procent lékařů, vedení Městské nemocnice zatím žádná opatření neplánuje. „Nemáme v ruce výpovědi a neznáme ani jejich počet, takže mluvit o krizovém plánu je teď předčasné. Známe jenom mlhavé údaje, které medializují odbory,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Vidiševská.
Opatrně se vyjadřuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola, v jehož kraji není situace v porovnání s Moravou tak dramatická: „Až 1. ledna uvidíme, jak to bude co do konečného počtu podaných výpovědí. Pak se budeme muset začít připravovat na krizový scénář, který by mohl eventuálně nastat od 1. března.“
Nemocnice nerušit, ale slučovat
Sama vláda se k protestu lékařů staví poměrně chladně. Ministr zdravotnictví Luboš Heger odhaduje, že po Novém roce odejde do zahraničí nanejvýš polovina těch, kteří podepsali výzvu „Děkujeme, odcházíme“.
Masový exodus by se reformní vládě hodil i kvůli avizovanému slučování nemocnic, jež po nedávném jednání s premiérem připustili dokonce hejtmani ze sociální demokracie. „V každé nemocnici nemusejí být zachována všechna oddělení, všechny obory, všechna lůžková péče, ale nemocnice by se podle našeho názoru rušit neměly,“ řekl po jednání zástupců krajů s premiérem Petrem Nečasem hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Úspory, jimiž se pravicová koalice zaklíná už od svého nástupu, tudíž protestující lékaře mohou přijít nakonec draho. Jistotu, že se jim podaří zviklat vládu, v podstatě nemají. A tohle riziko si zjevně uvědomují i odboráři, kteří už své příznivce začali uklidňovat, že v případě neúspěchu kampaně udělají pro jejich návrat do nemocnic maximum.