Léky a doplňky stravy pod lupou

8. 11. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Za léky utrácíme rok od roku více. Pětina všech nákladů ve zdravotnictví připadne právě na ně. Každý Američan za ně utratí např. v průměru 700 dolarů ročně a ostatní vyspělé země nezaostávají. Víme však, jaký je rozdíl mezi léky na předpis, bez předpisu či doplňky stravy?


Léčivé přípravky neboli léky jsou například kapky, tablety nebo injekce. Ze zákona o lécích (č. 378/2007 Sb.) se léčivým přípravkem rozumí: • Látka či kombinace látek prezentovaná s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat.
• Látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.

Na léky jsou tedy kladeny vysoké nároky. Před jejich prodejem musí proběhnout registrace, u každého musí být doložena jeho léčivá účinnost. Vývoj léku a následné dlouhodobé testování je velmi nákladnou záležitostí. Každému léku, který je schválen, je přiděleno registrační číslo. Účinnost léku v Česku hodnotí Státní ústav pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz). Léky však mohou být taky schváleny na úrovni EU.

Lék či doplněk stravy

V lékárně se často setkáváme s přípravky, které jsou jen potravinovými doplňky. Prodávají se zde totiž nejen léky, ale i doplňky stravy, které nesplňují ani nemusí splňovat zákonné nároky, jež jsou kladeny na léky. Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu, která je koncentrovaným zdrojem vitaminů, minerálů a dalších látek s nutričním či fyziologickým účinkem, obsažených v něm samostatně nebo v kombinaci, a určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

Dle vyhlášky 225/2008 se doplňky stravy používají ve formě kapslí či tobolek, pastilek, tablet, dražé, sáčků s práškem, ampulek s tekutinou, kapek nebo jiných jednoduchých forem tekutin a prášků. Doplňky stravy se do oběhu uvádějí pouze balené. V lékárně lehce na první pohled poznáme, zda je v krabičce lék, či doplněk stravy, protože každý doplněk musí být na obalu označen slovy „doplněk stravy“ a u každého léku zde musí být uvedeno jeho registrační číslo (např. Ibalgin 400 má registrační číslo 29/154/88-C).

Proč většinu léků bez předpisu nedostanu?

Některé léky koupíme v lékárně i bez lékařského předpisu. Jedná se o léky s minimálními vedlejšími účinky a toxicitou, často jsou tyto léky určeny k léčbě běžných nemocí.
Bez lékařského předpisu koupíme přibližně přes 3700 léků, včetně všech známých léků proti kašli, teplotě, nachlazení, jako jsou například Paralen, Stoptussin, Strepsils, Acylpyrin, Celaskon, Coldrex, Ibuprofen.

Stejně snadno jako léky bez předpisu lze v lékárnách zakoupit i doplňky stravy, jichž je v lékárnách evidováno zhruba 4000 a tvoří zde roční obrat asi 4 miliardy korun. Nicméně 90 procent tohoto obratu tvoří TOP 400 nejprodávanějších doplňků stravy.
Užívání každého léku i doplňku stravy je vždy vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Za poskytnutou radu nese i lékárník právní odpovědnost. Jestliže se po vydaných lécích nebo doplňcích stravy zhorší pacientovi jeho zdravotní stav, může si samozřejmě stěžovat, eventuálně podniknout právní kroky.

Většina léků je však vázána na lékařský předpis. Bez lékařského předpisu pacientovi tyto léky nebudou ze zdravotních důvodů vydány, těchto léků je více než 58 700.
Seznam všech léků (na předpis i bez předpisu) je lehce dostupný k nahlédnutí na internetu na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?