Právu to sdělil Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů ČR.
Zdražení léků se má týkat hlavně medikamentů, které užívají pacienti s nemocí srdce a cév, revmatici, dále léků na žaludeční a dýchací potíže, bolest, ale i deprese.
„Doplatky stoupnou ročně o 2,5 až 3 miliardy korun, ale nebudou rozděleny rovnoměrně v populaci. Dopadnou hlavně na důchodce, kteří v průměru za léky doplatí o 200 korun měsíčně víc. Chroničtí pacienti, kteří berou více léků najednou, budou mít doplatky ještě vyšší,“ prohlásil Olejár.
Dodal, že vyhláška se „nebezpečně vzdaluje od principu, aby každou nemoc mohl lékař řešit lékem bez doplatku, jako je tomu dosud“.
Doplatky i na lacinější přípravky
„Varovné je, že jsou doplatky zatěžována i tzv. generika (lacinější přípravky, které mají stejnou účinnost jako léky originální, protože jsou jejich levnější kopií, a smějí se vyrábět, až když skončí patentová ochrana originálního léku – pozn. red.), takže již není kam uhnout. Dotýkalo by se to i závažných chorob, kde byla dříve zásada plného hrazení vždy respektována,“ prohlásil Olejár.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt pro Právo odmítl Olejárova slova: „Odmítáme, že vyhláška poškodí chronické pacienty. Svaz pacientů byl na všech zasedáních lékové komise a nevznesl žádné zásadní připomínky.“
Dodal, že nová kategorizace léků „nebude v úhradách od zdravotních pojišťoven podporovat léky, které jsou neúčinné“.
Olejár ale soudí, že zavedení tzv. základní úhrady (možný poplatek z ceny léku, který pacient zaplatí) se ve skutečnosti rovná vyřazení z hrazení od pojišťoven. „Výmluva, že některé léky působí spíše na psychiku než přímo na chorobu, není v souladu se správnou medicínou,“ řekl Olejár.
Svaz pacientů vyzval ministra zdravotnictví Tomáše Julínka k jednání. Cikrt to ale odmítl s tím, že ministr bude jednat 8. února s celou pacientskou radou, kde je více pacientských organizací, ale ne sólo se Svazem pacientů.
Loni se spotřebovalo méně medikamentů
Mezinárodní asociace farmaceutických společností včera oznámila, že loni poklesla spotřeba léčiv v ČR o 4,1 procenta v počtu balení a o půl procenta ve finančním vyjádření.
Podle výkonné ředitelky asociace Jany Mikotové je to důsledek úsporných opatření minulé vlády v oblasti léčiv. „Lékaři byli v mnoha případech omezeni v předepisování léčiv a některé léky podražily snížením úhrad v lékové vyhlášce.“
Nejvíce podraží:
Léky na léčbu bolesti: až o 200
Léky na žaludeční potíže: až o 150
Léky na srdeční potíže: až o 100
Příklady, kde má pacient zaplatit víc
Snížením úhrad od zdravotních pojišťoven může dojít ke skokovému nárůstu doplatků pro pacienty v řádu desítek až stovek korun. Týká se to například léků:
na kardiovaskulární onemocnění – nárůst doplatku od pacienta o 15 až 100 korun
běžně užívaných přípravků u seniorů například na rozšiřování
cév – nárůst doplatků až o desítky korun
na žaludeční potíže – nárůst až o 150 korun
antirevmatika na kloubní onemocnění – některá by pacient platil v plné výši * na osteoporózu (řídnutí kostí) – nárůst doplatků o desítky korun
na léčbu bolesti – nárůst až o 200 korun
na potíže s dýcháním – podle návrhu vyhlášky by např. lék theophylin už nemohl předepsat praktický, lékař ale specialista
a tím by mohlo dojít ke snížení jeho dostupnosti
na deprese – nárůst doplatků o desítky korun
Zdroj: Svaz pacientů ČR
Právo