„Připravené návrhy na redukci agend jsou naplněním požadavku premiéra Petra Nečase (ODS), aby jednotliví ministři připravili v rámci svých resortů racionalizační opatření, která by měla spočívat především ve zjednodušení institucionální podoby,“ vysvětlil důvod dalších úsporných opatření Leoš Heger.
Redukce, integrace, slučování
Ministerský návrh na redukci, úřadů a institucí v sobě zahrnuje sloučení Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a Koordinačního střediska pro rezortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS), zrušení Zdravotnického zásobování krizových stavů, integrace Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, převod činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů do zdravotních ústavů, integraci Endokrinologického ústavu do IKEMu, sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny, redukci čtrnácti zdravotních ústavů na dva, odstranění duplicitních činnosti zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu, zrušení oznamovací povinnosti při zavádění kosmetických prostředků na trh a transformaci fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice.
Ženíšek: Nejde jen o tupé škrty, máme to promyšlené
Podle prvního náměstka ministra zdravotnictví Marka Ženíška (TOP 09) ministerstvo předem celou situaci analyzovalo a bylo vedeno snahou o odbornou obhajitelnost navrhovaných opatření.
„Nejde o pouhé škrty nebo hledání úspor za cenu redukce poskytovaných odborných služeb. Cílem je zjednodušení administrativy a snaha o zefektivnění odborného fungování institucí,“ sdělil Ženíšek.
Změny v sobě ale logicky zahrnují i propouštění (viz prezentace), což zaměstnanci dotčených institucí zvláště v době krize mohou vnímat negativně. Ministerstvo si je podle Ženíška tohoto faktu sice vědmo, ale nemá jiné východisko.
Ministerstvo zdravotnictví hospodaří přibližně s 6 miliardami korun ročně a systém jako takový stojí přibližně 300 miliard. Každé ušetřené procento tedy může přinést úspory v řádech stamilionů korun.
Plíšek: Na transformaci nemocnic jsme se shodli s fakultami
Další zásadní úspory si ministerstvo slibuje od přeměny fakultních nemocnic na univerzitních, kterou umožňuje zákon o univerzitních nemocnicích.
Základem pro jejich fungování bude smlouva s lékařskými fakultami. Správní radu, která bude například jmenovat ředitele, budou tvořit zástupci státu, vysoké školy a kraje.
Podle ministerstva univerzitní nemocnice zprůhlední pracovněprávní vztahy a úvazky a jejich zrušení bude chráněno zákonem, což by prý mělo zabránit jakýmkoli snahám o jejich privatizaci.
„Mimořádně pozitivní je, že po mnoha letech jednání o transformaci fakultních nemocnic na novou právní formu se podařilo najít shodu ministerstva zdravotnictví a vysokých škol, reprezentovaných lékařskými fakultami na znění věcného záměru zákona upravující tuto klíčovou oblast,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Martin Plíšek.