Teď letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy - Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové firma DSA, Jihlavu a Ostravu HAT a Olomouc ATE. V návrhu se také počítá s deseti základnami. Pražskou bude i nadále obhospodařovat policie a plzeňskou armáda, ostatní soukromé firmy.
"Osm stanovišť by mělo být vysoutěženo v následující zakázce, kterou chceme vypsat během následujících tří měsíců. Chceme, aby zakázka byla dokončená do konce tohoto roku, aby byl dostatečný čas na to, aby se všichni připravili v přechodném období na nové provozovatele," řekl Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády.
Základny v Praze, Brně, Plzni, v Plané u Českých Budějovic, kam se má vrátit z Bechyně, Ostravě a Hradci Králové budou mít nonstop pohotovost, ostatní budou v provozu jen mezi 07:00 a 20:00. Vlastní základnu žádají i Karlovarský a Zlínský kraj, ministerstvo ale plánuje zabezpečit ji smlouvami se Slovenskem a Německem.
"U Karlovarského kraje je pravda, že část není obsloužena do dvacetiminutové vzdálenosti leteckou záchrannou službou, na druhou stranu takto už to funguje dlouhodobě a je pravdou, že letecká záchranná služba není jediný prostředek pro záchranu pacientů. Vždy vyjíždí i pozemní složka," poznamenal Vojtěch před jednáním kabinetu.
Babiše mrzí, že leteckou záchrannou službu nebude stát provozovat. "My jsme to řešili s panem ministrem (Vojtěchem), byli jsme i na ministerstvu financí. Ale nejsou piloti, není to v investičním plánu, je to všechno složité, takže stát bohužel není firma, a proto se nemůže chovat logicky jako firma," řekl.
Roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun
Původní návrh na vznik státní firmy vzešel z expertní komise, s jejími závěry nesouhlasila Asociace krajů ČR. Proti byly i některé politické strany a ministerstva. Vznik státního podniku měl podporu hlavně ANO, KSČM a Zelených. Vojtěch i loni mluvil o tom, že ANO stále počítá se vznikem státem řízené organizace, jen původní termíny označil za nereálné. Počítal s pořízením vrtulníků a potřebou až 30 pilotů, což bylo také podle kritiků nereálné.
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí.
V roce 2017 měly zdravotnické záchranné služby téměř 1,1 milionu výjezdů. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.