Z průzkumu vyplynulo, že pětina nemocných nachlazení či chřipku zcela přechází a 43 % chodí i nadále do práce a jen omezí fyzicky namáhavé aktivity. Lékaři takové jednání nedoporučují a jednoznačně pacientům radí, aby v případě nachlazení zůstávali doma. Přesto si s nachlazením doma poleží jen zhruba čtvrtina nemocných a pouze 10 % lidí navštíví lékaře. Z makroekonomického hlediska jsou dopady chřipkových epidemií v podstatě zanedbatelné a je možné je srovnat s pravidelnými výkyvy počasí - na makroekonomická data mají jen krátkodobý efekt, který většina podniků dokáže vykompenzovat.
Pro malé podniky či kolektivy může absence dvou tří zaměstnanců znamenat vážný problém. Zvláštní pozor by si měli dávat zdravotníci, kteří z hlediska epidemiologického pracují v rizikovém prostředí. Nemocný zdravotník přecházející chorobu ohrožuje i své pacienty a v některých případech i na životě. Největší měřitelné dopady však zaznamenávají rodinné rozpočty. Pokud si nachlazený nevezme dovolenou, může první tři dny počítat s výpadkem příjmu. Následující dny dostává pouze poměrnou část svých standardních příjmů.
Navíc hrozí onemocnění dalších členů rodiny včetně dětí, jejichž nemoc má také výrazný dopad na rodinný měsíční příjem. Opětovné zavedení proplácení nemocenské během prvních tří dní nemoci by nepochybně více zatížilo státní rozpočet než ponechání současné zákonné úpravy. V době finanční krize a všeobecného utahování opasků tak nelze očekávat změnu přístupu většiny obyvatelstva ČR směrem k zodpovědnému marodění. A tak opět nezbývá nic jiného než se zaměřit na důslednou prevenci.