Problém je podle odborníků v tom, že veřejnost často příznaky nepozná nebo je podceňuje. „Typickým příznakem je bolest hrudi, která může přecházet až do krku, ramen a rukou. Lidé si mnohdy můžou myslet, že mají obvyklou nemoc nebo je něco bolí z jiného důvodu,“ řekl Sitar.
Problémy se čím dál častěji objevují u mladší generace. „Věková hranice se posunuje níž, jenže mladí lidé si to nechtějí připustit. Všeobecně přecházejí nemoci a může pod to spadat i infarkt. Bolest z hrudi odezní, člověk to nemusí hned poznat, ale postupem času se projeví problémy,“ uvedla přednostka I. Interní kardiologické kliniky nemocnice u svaté Anny Lenka Špinarová.
Úmrtnost u akutního infarktu myokardu je v brněnském centru 7,5 procenta. „Patříme mezi světovou špičku. Nicméně je stále co zlepšovat, protože lidé by si měli odbornou pomoc aktivovat co nejdříve. Je potřeba, aby jim lékaři, pojišťovny, ale třeba také média sdělila, že by nikdo neměl otálet. Vždy je lepší vyloučit deset infarktů, než jeden promeškat,“ dodal Sitar.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).