Od příštího roku by lidé podle předlohy mohli opětovně měnit pojišťovnu vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, avšak maximálně jednou ročně. Novela prakticky navrací pravidla do dříve platného stavu, řekla za její autory místopředsedkyně Senátu Alena Palečková (ODS).
Lidé si pojišťovnu mění buď kvůli tomu, že jim neposkytovala dostatečný rozsah zdravotních služeb, nebo neměla smluvní vztah s nemocnicí či lékařem v místě bydliště. Pokud by to zjistili až počátkem druhé poloviny roku, pojišťovnu by podle nyní platného zákona mohli změnit nejdříve za půldruhého roku. Oba výbory doporučily na podnět Palečkové předlohu doplnit o ustanovení, které by před koncem letošního roku vyloučilo možnost přihlásit se ke dvěma různým pojišťovnám. Podle senátorky by měla platit přihláška podaná později.
Ztížením podmínek pro změnu pojišťovny chtěla vláda zjednodušit administrativu při registraci pojištěnců. Podle tvůrců novely ale lidem zhoršila právo na výběr pojišťovny a na poskytování pojišťovnou hrazených služeb.
Ředitelka ministerského odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami a někdejší senátorka Helena Rögnerová s tím nesouhlasila. „Nemyslíme si, že by částečným zmenšením prostoru byla omezována práva pojištěnce,“ řekla senátorům. Některé firmy podle ní na změnách pojišťoven vydělávaly, za zprostředkování si účtovaly v průměru 1000 korun na jednotlivce. Pojišťovny pak do svých plánů dávaly nereálná očekávání náboru nových klientů, podotkla Rögnerová. Lepším řešením by tak podle ní bylo podmínit přechod mezi pojišťovnami jejich dohodou.
Senátor ČSSD Miloš Malý ale namítl, že pojišťovny se také dohodnout nemusí, na jejich chybné plánování by pojištěnci neměli doplácet a měli by mít právo vybrat si pojišťovnu, která jim uhradí potřebnou a dostupnou péči. „Péče by měla jít za klientem, ne opačně,“ prohlásil.