Třeba ve Fakultní nemocnici Brno vybrali ročně za poplatky patnáct milionů korun. „Je to jen čtvrt procenta z šestimiliardového rozpočtu, ale i tak nám peníze budou chybět,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.
Pomůže vyhláška
Zhruba stejný propad vyčíslili v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří. „Poplatky představovaly patnáct a půl milionu korun, to jsou skoro čtyři procenta z rozpočtu,“ vypočetl ředitel Josef Drbal.
Vedení nemocnic se shodují, že úroveň péče o pacienty neklesne. Ztráty má pokrýt úhradová vyhláška. Díky ní zdravotnická zařízení získají odškodnění ze státního rozpočtu. „Za výkon vykáží pojišťovně signální kód, za který jim proplatíme třicet korun,“ ujistil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Petra Veselá ale upozornila, že kompenzace poplatků za recepty je nižší. Místo třiceti korun pojišťovny proplatí dvanáct. „Musíme najít jiné zdroje ve výši asi čtyř milionů korun,“ poznamenala Veselá.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dvanáctikorunovou náhradu označil za kompromis. Podle něj ji lékárny nepotřebují, protože regulační poplatky odpouštěly formou bonusů.
Zástupci lékárníků namítají, že je k tomu nutily okolnosti. „Některé lékárny tím chtěly přilákaly zákazníky. Ostatní se musely přizpůsobit a odpouštět poplatky na svůj úkor. Za každý recept jsme měli o třicet korun nižší zisk. Z hlediska příjmů tak bude nový zákon díky náhradě přínos,“ vysvětlil třeba vedoucí lékárny Hélios ve Vyškově Adam Hrubý. Změnu vítají i jinde. Břeclavského lékaře Vincenta Izakoviče vybírání poplatků brzdilo při práci. „Říká se jim regulační, ale z mého pohledu nic neusměrňovaly,“ podotkl.
Víc pacientů
Tomu oponuje brněnský lékař Tomáš Klobas. „Původně stát poplatky zavedl proto, aby omezil ty, kdo si k doktorovi přišli jen popovídat a brali tím čas jiným pacientům. Jejich zrušení je chyba. Ministerstvo musí vymyslet nový způsob, jak návštěvnost snížit,“ zdůraznil Klobas.
Podobný názor zastává bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Poplatky účinek měly a přinesly pět miliard ročně navíc. Stát mohl peníze použít jinak, buď ve zdravotnictví nebo v sociální sféře,“ upozornil. Nutnost stabilizace vyzdvihl také Drbal. „Pro řízení nemocnice není dobré, pokud dlouhodobě není nastavený spravedlivý systém odměňování péče z peněz veřejného zdravotního pojištění,“ poukázal.