Lidovečtí poslanci žádají jednání koalice. Nelíbí se jim návrhy poplatků ve zdravotnictví, jak je prezentuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
Odmítají poplatek u praktického lékaře, nelíbí se jim ani platba za každou položku na lékařském předpisu, nikoli za celý recept. Julínek se jednání nebrání, ale ustoupit nechce. O návrhu svých poslanců ve čtvrtek jednalo předsednictvo KDU-ČSL, které se shodlo, že by koalice o poplatcích a reformě zdravotnictví měla jednat dříve, než bod projedná vláda. Ta to má v plánu příští týden.
„My rozporujeme, že by regulační poplatky u praktického lékaře měli platit děti, dospělí i dorost,“ řekl Právu lidovecký poslanec Jiří Carbol. Podle jeho kolegy Ludvíka Hovorky je nepřijatelné platit za každou položku na předpisu, nikoliv za recept. Nelíbí se mu, že ministerstvo zdravotnictví stále zvyšuje cenu poplatků. „Nejdříve se mluvilo o tom, že to bude 20 korun, nyní je to 30 korun. Původně měl být strop spoluúčasti tisíc korun, pak tři tisíce a teď je to pět tisíc,“ řekl Právu Hovorka. S platbou za pobyt v nemocnici problém lidovci mít nebudou.
Ministr: měli jsme je v programu
Julínek je ochoten si jejich výhrady poslechnout, ale příliš nepočítá, že by lidovecké podmínky do návrhů zahrnul. „Je to opatření, které navazuje na stav veřejných rozpočtů. Pokud má být účinné, tak musí být přijato, jak jsem ho navrhl já, oni si zřejmě neuvědomují fiskální dopady,“ sdělil Právu Julínek.
Dodal, že lidovci nemají právo se bouřit, protože měli poplatek u lékaře ve volebním programu.
Podle Hovorky by autoři reformy měli zohlednit, že reforma financí zatíží hlavně nízkopříjmovou vrstvu obyvatelstva a poplatky u lékaře by pro ně byly již neúnosné. „Uvádí se, že daňová reforma bude výhodná pro všechny vrstvy obyvatelstva, ale taktně se mlčí, že tyto lidi zatíží významným způsobem poplatky u lékaře,“ podotkl Hovorka Lidovci požadují jednání také proto, že s reformou zdravotnictví a změnou poplatků nebyli oficiálně seznámeni a o plánech ministerstva zdravotnictví se dozvídají pouze z médií.
Předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová uvedla, že když vláda schválila koncepci reformy a poté ji začátkem dubna představila veřejnosti, zdravotnictví se týkala jen otázka zmrazení pojistného za státní pojištěnce. „Ostatní návrhy, které potom prezentoval pan ministr Julínek, v tomto společném vládním návrhu podle našeho názoru nebyly. Chceme, abychom s nimi byli seznámeni, protože tyto návrhy s námi projednány nebyly,“ řekla Šojdrová.
S jednáním o zdravotnictví počítají i zelení. Jak jejich šéf Martin Bursík nedávno řekl Právu, „od poplatků by měly být osvobozeny osoby starší 65 roků, invalidní důchodci a děti do šesti let“. Dodal, že zpoplatněny by neměly být podle nich ani návštěvy praktických lékařů a pediatrů.
Oldřich Danda, Právo
Rozšířená zpráva serveru Aktuálně.cz:
Lidovci nechtějí platby u lékaře ve vládní reformě
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek to s prosazováním reformy nebude mít jednoduché. Změny odmítá opozice, na hlasy při schvalování první části reformy se zatím nemůže spoléhat ani u poslanců vládní koalice.
Výhrady mají lidovci i zelení. Nejvíce jim vadí výše některých plánovaných poplatků u lékaře.
Zavedení poplatků by přitom mělo být společně se zákonem o léku a zmrazením platby za státní pojištěnce součástí balíčku zákonů, který bude sněmovna schvalovat v létě.
Právě to se nelíbí lidovcům. Předsednictvo strany proto pověřilo své zástupce v takzvané koaliční devítce, aby vyvolali jednání o
zdravotnické části reformy.
Šéfka poslaneckého klubu lidovců Michaela Šojdrová upozornila, že když vláda schválila koncepci reformy a poté ji začátkem dubna představila veřejnosti, zdravotnictví se týkala jen otázka placení pojistného za takzvané státní pojištěnce. „Ostatní návrhy, které potom prezentoval pan ministr Julínek, v tomto společném vládním návrhu podle našeho názoru nebyly,“ řekla Šojdrová.
Proti poplatkům
Lidovci mají největší problém s regulačními poplatky u praktických lékařů. „Obáváme se, že poplatky mohou způsobit nečerpání a zanedbávání potřebné péče,“ říká lidovecký expert na zdravotnictví Jiří Carbol. „Každý takový odklad čerpání potřebné péče se může následně prodražit, navíc u praktiků je zneužívání zdravotnických služeb zejména dětmi minimální,“ tvrdí lidovecký poslanec.
Lidovci by také chtěli v co nejkratší době jasně definovat, na co má pacient nárok v rámci bezplatné péče. „Takové zákony připravujeme. I pro ministerstvo je definice hrazené péče jednou z priorit,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Dílčí výhrady lidovci mají i k dalším připravovaným změnám, například k reformě pojišťoven. O tom chtějí s ministerstvem dále jednat.
Zelení budou diskutovat
Také zeleným vadí zavádění některých poplatků. „Konkrétně se nám zdá příliš vysoký poplatek za položku na recept,“ říká Jaroslav Smutný, který má ve straně zdravotnictví na starosti. „Pokud někdo užívá velký počet léků, mohla by se celková částka za recepty vyšplhat vysoko.“
Předsedkyně sekce zelených pro zdravotnictví Džamila Stehlíková navíc souhlasí s výhradami lidovců. „Chceme, aby lidé neplatili u praktických lékařů,“ potvrzuje. Julínkův náměstek Pavel Hroboň namítá, že ministerstvo nechce v poplatcích udělovat příliš mnoho výjimek, protože by pak docházelo ke zneužívání a poplatky by ztratily smysl.
Reforma zdravotnictví však zdaleka neznamená jen zavedení poplatků, na které se upíná pozornost opozičních i koaličních politiků.
Co si zelení myslí o změnách zdravotních pojišťoven, reformě záchranných služeb či změnách fakultních nemocnic? „O tom musíme ještě jednat, to jsou příliš složitá témata. Navíc neznáme konkrétní podobu zákonů,“ říká Smutný.
Svůj postoj k privatizaci zdravotnických zařízení naznačili zelení při prodeji deseti středočeských nemocnic. Vyzvali krajské zastupitele, aby hlasovali proti prodeji. Podle oslovených členů strany to však byla jen iniciativa středočeské organizace. Obecně zelení privatizaci podporují, ale v omezeném rozsahu.
Džamila Stehlíková shrnuje: „Se zásadami reformy, jako je posílení role pacienta a změny pojišťoven, souhlasíme. Máme však dílčí výhrady.“
Co si přejí M+P
Zásadní bude také rozhodnutí bývalých poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Jejich pohledy se budou zřejmě radikálně lišit.
Zatímco Pohanka, bývalý ředitel fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, již Aktuálně.cz potvrdil, že by souhlasil například s novým poplatkem za pobyt v nemocnici, případně dalšími platbami, Melčák je proti. Vadí mu například chybějící kontrola.
„Budete například platit za stravu vaší maminky, která ale bude upoutaná na lůžko a stravu nebude přijímat. Kdo zkontroluje, zda se jí personál věnoval a zda třeba netrpí v nemocnici hlady,“ řekl Aktuálně.cz Melčák.
Melčák připustil, že by pro reformu jako takovou v současné podobě ruku nezvedl. „Je špatná celá. Domnívám se, že je protiústavní. Ústava nám stále zaručuje bezplatné zdravotnictví. Bude to i po této reformě ještě bezplatné zdravotnictví?“ řekl Melčák.
Důvodem, proč by proti reformě hlasoval také Pohanka, by mohla být například privatizace fakultních nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že privatizovat fakultní nemocnice v tomto období nebude.
Jednat bude Topolánek
Melčák s Pohankou si také stěžují na nedostatek informací o připravovaných reformách. Zástupci ministerstva zdravotnictví přiznávají, že s nimi vůbec nejednají. „My s nimi nekomunikujeme, strategii pro vyjednávání zřejmě určí premiér,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Že není Julínek v hlasování o reformě v případě Melčáka a Pohanky bez šancí, naznačuje jejich předešlé hlasování. Ve sněmovně totiž společně s vládní koalicí hlasovali pro novelu, která umožňuje pacientům nahlížet do zdravotnické dokumentace.
Opozice proti všemu?
S téměř jakoukoliv změnou, kterou připravuje ministerstvo, nesouhlasí opozice. Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) odpovídá na otázky deníku Aktuálně.cz stručně:
Která oblast reformy je nejméně propracovaná? „Všechny.“ Je nějaká oblast reformy, kterou byste byl ochoten podpořit? „Ne.“
Poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD) je smířlivější. O poplatcích je ochoten diskutovat. „Dokážu si představit poplatek například za recept v symbolické výši třeba deseti korun, možná i příspěvek na stravu v nemocnici,“ říká. Krákora je však zásadně proti změnám v systému pojišťoven.
Místopředsedovi sněmovního zdravotnického výboru se také zamlouvá připravovaná transformace fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. „Univerzitní nemocnice by měly svá opodstatnění, ale záleží na konkrétní podobě zákona,“ prohlásil.
Rathův protinávrh
Podle Hospodářských novin chystá vlastní změny ve zdravotnictví David Rath. Chtěl by zavést jednu státem ovládanou pojišťovnu, která by hradila základní péči. Ostatní pojišťovny by mohly pouze poskytovat připojištění na nadstandardní služby.
Rath chce také zavést elektronickou čipovou kartu, kterou by kromě dětí do 12 let museli mít povinně všichni pacienti. Karta by sloužila nejen k identifikaci pacientů, ale ti by s ní platili i za levné zákroky a vyšetření. Pacienti by peníze následně obdrželi od pojišťovny.
Zdeněk Mihalco, Martina Macková, Aktuálně.cz