„To závisí na mnoha věcech,“ je častou lékařovou odpovědí. Obzvláště u starších a chronicky nemocných lidí se jedná o soubor zdravotních, funkčních a sociálních faktorů, které mohou propuštění z akutního léčení zpomalit. Toto může mít negativní emoční a finanční dopad na pacienta, rodinu i nemocnici a potenciálně zvýšit náklady na zdravotní péči. Složitost vyhodnocení celkové pacientovy situace a jeho potřeb po propuštění spojená s neefektivní komunikací interdisciplinárního týmu situaci více komplikuje. Příliš často je výsledkem „informační vakuum“, které znepokojuje pacienta, jeho rodinu, ale také ošetřující tým.
V březnu 2004 se komise pro zdokonalování systému nemocnice Virginia Mason Medical Center (VMMC) v Seattlu ve státě Washington zaměřila na řešení právě této problematiky interdisciplinární komunikace s pacientem a jeho rodinou. Cílem komise bylo najít způsob, jak nejen efektivněji komunikovat s pacientem, jeho rodinou a ošetřujícím týmem o pokrocích v léčbě, ale také jak nemocného a rodinu aktivně zapojit do spoluúčasti na plánování blížícího se propuštění. Pilotní jednotkou se stalo tehdy nově otevřené interní oddělení pro nemocné starší 65 let. Zde má každý pacient před lůžkem umístěnu velkou informační tabuli s názvem „Lístek domů“.
Laminátové tabule podobného stylu byly již dávno součástí každého pokoje ve VMMC. Původní tabule čtvrtinové velikosti obsahovaly daleko méně detailů a prostoru. Nově uzpůsobená bílá laminátová deska měří 180 x 75 cm a je dělena na tři části. První část (zprava) je korková nástěnka, kam si pacient a rodina může pověsit např. rodinné fotky, kresby od dětí či korespondenci s přáním brzkého uzdravení.
V této části tabule jsou také připevněny hodiny. Prostřední a největší část tabule obsahuje velkým černým písmem předtištěné kategorie relevantní k bezpečnému propuštění. Denně pomáhá pacientovi jakýkoli člen ošetřujícího týmu určit měřitelné cíle ve všech oblastech. První kategorie se týká odhadovaného dne propuštění, případně přesného času.
Druhá kategorie se zaměřuje na pokroky pacienta v oblasti příjmu potravy, schopnosti vylučování, bezpečné mobility, stavu kontroly bolesti pomocí orálních léků a splnění cílů léčby. Třetí kategorie se věnuje cílům/potřebám pro propuštění a hodnotí schopnost pacienta bezpečně se pohybovat v domácím prostředí, zda došlo k vyřešení bezpečnostních rizik, k uspokojení edukačních potřeb a k zajištění transportu z nemocnice.
Poslední částí nástěnné tabule je volná plocha určená otázkám a komentářům pacientů a jejich blízkých, ale také těch, které přicházejí od ošetřujícího personálu (sestry, fyzikálního terapeuta či dietní sestry). Tato sekce má předtištěnu pouze kategorii na datum, jméno sestry, ošetřovatelky a lékaře. Tato část je obvykle zaplněna jako první, kdy rodina napíše různé vzkazy, instrukce a povzbuzení pro pacienta včetně telefonního kontaktu.
Sestry a ošetřovatelky využívají tento prostor k týmové komunikaci mezi sebou pro spolupráci v plánování péče (např. časový záznam rozpisu polohování či vyprazdňování); lékař provádějící invazivní úkon využije prostor k nákresu detailů zákroku při informování nemocného nebo si pacient zvolí umělecký záměr a vyplní bílý prostor kresbou.
Vše je smazatelné a snadno přizpůsobitelné aktuálnímu stavu pacienta stejně tak, jako se i denně může měnit ošetřovatelský plán péče či jeho část. Díky své formě, velikosti a řešení tento „Lístek domů“ pozitivně působí na pacienty, jejichž přirozeností je dosahovat vytyčeného cíle. Nemocný člověk, který má denní seznam „minicílů“ neustále na očích, může zaznamenat rychlejší zlepšení zdravotního stavu. Pacient plně informovaný o svém onemocnění, aktuálním stavu a plánu péče se bude přirozeně aktivněji podílet na své léčbě a uzdravení. Ultimátně odpovědný za své zdraví je nakonec jedinec sám a musí proaktivně o své tělo a duši pečovat.
Přirozenou otázkou zůstává, jak asi působí tato těžko přehlédnutelná tabule na pacienta s terminální chorobou či na nemocné s nepříznivým výhledem na návrat domů? Pacient má vždy volbu nechat si nástěnku úplně či částečně zakrýt či ji vůbec nevyplňovat. Rodina se ale většinou sama bez většího vyzývání ujme vyplňování alespoň levé, prázdné plochy. VMMC nemá zatím žádné konkrétní plány vyhodnotit efektivnost tabule na zkrácení doby pobytu nemocného nebo jeho rychlejší uzdravení. Od samého počátku se tento inovativní způsob plánování propuštění těší u pacientů značné oblibě.
O autorovi: Iveta Valenová, RN, MS, OCN, Swedish Medical Center Seattle, WA, USA