Celkově zaznamenali statistici 59 925 hospitalizací, dalších 100.000 lidí se léčilo ambulantně. V lůžkových psychiatrických zařízeních zemřelo loni 1532 pacientů.
Hospitalizací dospělých pacientů oproti předchozímu roku o 756 přibylo. U dětí bylo zaznamenáno 2698 hospitalizací, to je pokles téměř o devět procent.
Ministerstvo zdravotnictví chystá ve spolupráci s psychiatry reformu oboru, část péče chce přesunout z velkých léčeben do menších zařízení blíže pacientovi. Problematika duševních nemocí je tématem Světového psychiatrického kongresu, který se koná v Praze od 17.do 21. října. Ve stejné době pořádají akce i odpůrci psychiatrie.
Více než čtvrtina pacientů byla loni hospitalizována kvůli poruchám způsobeným alkoholem či nelegálními drogami, více než pětina kvůli léčbě schizofrenie a zhruba 16 procent kvůli neurotickým a stresovým poruchám.
U mužů tvořily hospitalizace kvůli alkoholu a nelegálním drogám třetinu, bylo to 10.245 z celkového počtu 31.750 hospitalizací. Schizofrenie byla důvodem pětiny ze všech hospitalizací mužů, bylo zaznamenáno 5996 případů.
U žen ženy byly nejčastějším důvodem hospitalizace neurotické poruchy, tvořily 5759 případů z celkového počtu 28.166 hospitalizací, pětina byla hospitalizována kvůli schizofrenii a zhruba stejný počet kvůli poruchám s bludy.
Průměrná ošetřovací doba na psychiatrii dosáhla 64,1 dne a oproti roku předchozímu se snížila o necelý den. Na psychiatrických odděleních nemocnic činila 19,8 dne a v psychiatrických léčebnách 84,8 dne.
Nejdelší průměrnou ošetřovací dobu vyžadovala léčba sexuálních poruch, bylo to 399 dnů. Více než sto dnů trvalo v průměru ošetřování schizofrenie či poruch s bludy. U mužů byla časově nejnáročnější hospitalizace pro sexuální poruchy, činila 405 dnů, u žen při léčbě mentálních retardací dosáhla 115 dnů.
U většiny pacientů byla po propuštění nutná další ambulantní péče, z nich u 47 procent trvalá, nejčastěji u onemocnění schizofrenií. Pouze v pěti procentech hospitalizací nepotřeboval pacient další léčbu po propuštění.