Pacientské organizace se obvykle nezakládají s marketingovým záměrem. Většinou za nimi stojí silný osobní zážitek, nepříjemná zkušenost s onemocněním nebo postižením. To je případ i zakladatelky organizace Loono Kateřiny Vackové, která ve 22 letech během studia medicíny onemocněla rakovinou vaječníků. Byl to pro ni šok, nicméně si uvědomila, jak důležité je naslouchat varovným signálům vlastního těla a navštívit lékaře při sebemenším podezření, že něco není v pořádku. Měla štěstí, že díky svému zaměření měla přístup k informacím, což ji přivedlo na myšlenku osvětové kampaně zaměřené na širokou veřejnost.
Prevence je velkým tématem medicíny. Díky stále se zlepšující diagnostice lze zachytit řadu onkologických onemocnění v raném stadiu, a tím zvýšit šanci pacientů na úplné vyléčení. Čeští pacienti vinou rigidně nastaveného zdravotního systému stále nejsou zvyklí převzít alespoň část zodpovědnosti za své vlastní zdraví. Proto není snadné vtáhnout je do preventivních kampaní. Jednou z možností je vyvolat strach, ale Kateřina Vacková se rozhodla na to jít jinudy, s vtipem a vizuální nápaditostí.
Osvěta musí být vtipná
První osvětová kampaň Sahám si na ně každý měsíc s podtitulem #prsakoule odstartovala v roce 2015 a byla zaměřená na samovyšetření prsou a varlat, ale také na prevenci karcinomu dělohy a děložního hrdla. Kateřina se skupinou mediků začala pořádat vzdělávací workshopy, kde mladým lidem na gumových modelech, které zakoupila z rodinných prostředků, demonstrovala, jak správně vyšetřovat prsa a varlata a případně rozpoznat rané stadium onkologického onemocnění. Jezdili po celé republice, natáčeli vtipná a mírně provokativní videa a díky sociálním sítím velice rychle pronikli do povědomí mladé veřejnosti. Neotřelé formy prezentace organizace Loono si rychle všimly i soukromé subjekty, které ji začaly finančně podporovat a pomohly tak k její rychlejší profesionalizaci. Kateřině se pro svůj projekt brzy podařilo získat další mediky, studenty farmacie a jiných zdravotních škol. Loono se rozrostlo, v současnosti jej tvoří 150 školitelů a působí v pěti městech: v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně a v Olomouci.
Školením se v Loono věnují tréninkoví manažeři, kteří budoucí lékaře, zubaře a farmaceuty vybaví texty a videomateriály a postupně je dovedou až k samostatné prezentaci. Pro lékaře je pracovní zkušenost v neziskové organizaci skvělou příležitostí, jak se naučit přednášet a posílit si před velkým množstvím posluchačů sebevědomí. Naučí se také mluvit o odborném tématu pozitivně a srozumitelně, což je pro lékaře jedním z nejdůležitějších úkolů.
Granty a dary z řad firemních i soukromých dárců nejsou jediným zdrojem příjmů organizace. Podle marketingové manažerky Mgr. Petry Císařové si organizace vydělává na svůj chod především workshopy, které si objednávají soukromé firmy. A také prodejem upomínkových předmětů či dárkových poukazů na e-shopu.
Žádné nudné povídání
Obě kampaně, #prsakoule a Žiješ srdcem, běží celoročně, nejvíce viditelné jsou však na jaře, v létě, kdy probíhá hodně kulturních akcí a festivalů, a pak v podzimních měsících. „Jezdíme po celé republice. Nedávno jsme se třeba připojili k přednáškám cestovatele a spisovatele Ladislava Zibury. Máme na místě svůj stánek, kde lidem nabízíme manuál samovyšetřování, a také modely, na nichž si můžou vyzkoušet, jak správně na svém těle či na těle svého partnera rozpoznat případné anomálie. Radíme, kam se obrátit, když bulku ve varlatech či prsech odhalí,“ doplňuje marketingová manažerka Císařová. Za čtyřleté působení organizace se podařilo včas odhalit 44 případů rakoviny. Cílem pracovního týmu v tomto roce je naučit více než 50 000 lidí správně se starat o své tělo.
Organizace se svými kampaněmi míří také na základní školy. V tomto roce rozjíždí nové téma o reprodukčním zdraví a sexuálně přenosných onemocněních.
Posílit roli praktiků
Organizace Loono se snaží ve svých kampaních upozornit na roli praktického lékaře, k němuž by lidé měli pravidelně mířit na preventivní prohlídky. Vnímají ho ve stylu západních či severských zemí jako vstupní bránu do zdravotnického systému. V českých podmínkách zatím stále převažuje model, kdy se pacient vypraví rovnou za specialistou a jeho praktický lékař se o výsledcích vyšetření nic nedozví. Nebo se nevypraví nikam, protože nemá potřebné informace. Ministerstvo zdravotnictví v současnosti připravuje reformu primární péče, která počítá s tím, že role praktiků v preventivních a screeningových programech a v managementu chronických onemocnění bude posílena.
Mladí nadšenci z Loono by také rádi apelovali na firmy, aby preventivní prohlídky nabízely svým zaměstnancům v rámci benefitů. Což se v případě velkých korporátních firem často už děje. Kateřina Vacková nastiňuje, jak by měla podle ní vypadat ideální preventivní prohlídka u praktického lékaře: „Každé preventivní prohlídce, kterou má člověk absolvovat 1krát za 1–2 roky, by měl předcházet odběr krve. Lékař by si určitě měl s pacientem popovídat o jeho zdravotním stavu a provést základní fyzikální vyšetření. Orientačně by měl vyšetřit zrak, sluch a kožní znaménka, zkontrolovat platná očkování. Při konkrétních potížích může doplnit některá vyšetření nebo vypsat žádanku ke specialistům. Praktický lékař by měl vědět o všech specialistech, které pacient navštěvuje, a pacient by od nich neměl zapomínat nosit zprávy, aby praktik mohl snáze koordinovat péči o jeho zdraví.“