PRAHA -
Vlivem vstupu do EU se pacienti dočkají dalších léků možná ještě letos. Ceny by přitom neměly výrazně růst, dodal.
Průměrná cena balení léku podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv loni dosáhla zhruba 150 korun. Balení českého přípravku stálo v průměru kolem 70 korun, zahraniční přípravky bez slovenských léků stály průměrně 235 korun.
„Odhaduje se, že ceny v České republice jsou nyní zhruba na 70 procentech průměrných cen zemí EU před 1. květnem,“ uvedl Mazan. Podle něj dramatické cenové změny v tuzemsku nenastanou.
| „Spotřeba léčiv je u náso 100 procent nižší nežve Slovinsku, o 35 procentnižší než v Maďarsku asrovnatelná se Slovenskem,které má přitom nižší úroveňHDP na hlavu,“ říká předsedaMAFS Petr Svoboda. |
„Přípravky vyrobené v České republice jsou levnější proto, že se až na výjimky jedná o generické kopie značkových přípravků,“ poznamenal Mazan. Do vývoje a výzkumu těchto léků totiž výrobci prý nemusejí investovat téměř žádné prostředky.
Na nové moderní léky se pacienti mohou těšit možná ještě letos. K 8500 přípravkům přibudou desítky špičkových léků s evropskou registrací na rakovinu, cukrovku nebo revmatismus.
Výrobci požadavky Evropské unie na uvolnění léků do prodeje již splnili. Ministerstvo financí ale ještě musí stanovit maximální ceny a ministerstvo zdravotnictví úhradu ze zdravotního pojištění.
„Takže k pacientům se nové léky zřejmě dostanou až na podzim nebo na začátku nového roku,“ domnívá se Mazan.
Od roku 1993 vzrostla spotřeba balení léků podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze zhruba 278 milionu balení na loňských 346 milionů balení. Výdaje na léky stouply na více než 52 miliard korun proti 13,96 miliardy před 11 lety.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Zdravotnictví v EU - 5. díl Na český trh přijdou nové léky |
„Je nutné si ale uvědomit, že před 15 lety naši pacienti neměli přístup k prakticky žádným moderním lékům a kvůli tomu se řada nemocí nemohla účinně léčit, nebo byla léčena nedostatečně,“ podotkl Mazan.
Dodal, že účinné látky například na kardiovaskulární nemoci, astma, alergie, žaludeční vředy nebo mentální poruchy se k českým pacientům dostaly až v devadesátých letech 20. století.
V tuzemsku je spotřeba léků podle předsedy MAFS a generálního ředitele společnosti AstraZeneca Petra Svobody ve srovnání s dřívější patnáctkou zemí EU mnohem nižší. Nižší je také ve srovnání s dalšími zeměmi, které do EU vstoupily v květnu.
„Spotřeba léčiv je u nás o 100 procent nižší než ve Slovinsku, o 35 procent nižší než v Maďarsku a srovnatelná se Slovenskem, které má přitom nižší úroveň HDP na hlavu,“ podotkl Svoboda.
Spotřeba léčiv roste celosvětově. Na druhé straně se ale zpomaluje přísun nových léků na trh.
„Důvodem je především finanční a časová náročnost výzkumu, ale také rostoucí nároky na bezpečnost nových přípravků,“ uvedl Mazan. Loni se na trh v České republice dostalo 25 léčivých přípravků, což je o čtyři více než předloni, ale o 16 méně než v roce 2000.
Vývoj a výzkum nového léku trvá kolem deseti let a stojí zhruba 800 milionů dolarů. V přepočtu to je kolem 22 miliard korun. Následujících 20 let trvá patentová ochrana, teprve poté mohou další firmy vyrábět generika.
ČTK