Bezmála půl druhé hodiny čekala na pomocna specializovaném pracovišti 43letá žena přiotrávená léky v kombinaci s alkoholem, jejíž přijetí postupně odmítlo sedm nemocnic. Pamatujete? Před deseti měsíci případ, o němž loni v dubnu informovali pražští záchranáři, vyvolal rozruch. Trvalo totiž 82 minut, než se pacientku od stanice Palmovka podařilo převézt na metabolickou jednotku – nedařilo se najít volné místo.
Kapacita „není nafukovací“ uvedl tehdy například mluvčí nemocnice Na Bulovce Martin Šalek – a vytížeností lůžek vysvětlovaly své „ne“ také další nemocnice.
Kapacita a lékař
Tyhle informace šokovaly – stejně jako slova ředitele záchranky Zdeňka Schwarze, že případ je sice do očí bijící, leč nikoli ojedinělý. Hledání volného místa pro pacienta naloženého v sanitce je někdy pro dispečink záchranné služby (který posádce vydá pokyn, kam má pacienta dopravit) úkolem vpravdě sysifovským.
Zvlášť v případě vážných stavů (k nimž patří nejen zmiňovaná intoxikace, ale třeba také infarkty nebo mozkové mrtvice), kdy je potřebný převoz na metabolickou jednotku, koronární jednotku nebo do péče iktového centra, znamená to najít zdravotnické zařízení nejen s prázdnou postelí, ale současně takové, které aktuálně disponuje volným přístrojem nebo volným operačním sálem a také je k dispozici patřičný specialista nebo operační tým.
Prostě: jde o to najít kombinaci volného lůžka, přístroje a doktora. Totéž ostatně platí i v případě velmi vážných úrazů, kdy na patřičná pracoviště pražských nemocnic míří záchranáři nejen z metropole, ale i ze středočeských regionů ještě častěji nežli dejme tomu u cévních mozkových příhod.
Stížnosti utichly
Jestliže za jednotlivými „případy“ vidíme konkrétní lidi, zněly tyhle zprávy velmi neradostně. Stejně jako slova Jiřiny Ernestové z pražské záchranky, že za rok nejde o desítky, ale o řád stovek. A odpovědní – od zástupců magistrátu poministerstvo zdravotnictví – se loni na jaře shodovali: situace se nesmí opakovat. Je třeba zlepšit komunikaci záchranářů s nemocnicemi i následnou zpětnou vazbu, ale také přehodnotit počty lůžek; výhledově by ke změně poměrů také mělo přispět přebudování příjmových oddělení nemocnic.
Jak je to dnes, když jsme o deset měsíců chytřejší? Opatření byla účinná, sdělila Deníku Dana Šalamunová z ministerstva zdravotnictví. Vedoucí tiskového oddělení Štěpánka Čechová upřesnila, že ohlasem na podnět pražských záchranářů z počátku loňského dubna byla schůzka, na níž již 17. dubna jednali zástupci ministerstva s představiteli záchranky i vedení pražských nemocnic přímo řízených ministerstvem. Výsledkem bylo nařízení, aby nemocnice okamžitě začaly přijímat všechny pacienty – a také shoda na tom, že náměstka pro zdravotní péči Josefa Vymazala budou záchranáři pravidelně informovat o „závadách v provozu“.
Podle Čechové to pomohlo. „V červnu minulého roku vedení pražské záchranky opět poukázalo na několik případů odmítnutí pacientů, ministerstvo však neshledalo pochybení žádné ze zúčastněných stran, ani zanedbání péče o pacienta. V následujících měsících pak již nebyly zaznamenány další stížnosti ze strany záchranářů, ani nebyly hlášeny takzvané závady v provozu,“ informovala mluvčí. Připomněla, že v srpnu následoval vznik pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva, vedení nemocnic, záchranné služby i magistrátu. „Mezi její priority patří analýza akutních lůžek a vybudování urgentních příjmů v pražských nemocnicích,“ uvedla Čechová.
Lůžek není dost
Ředitel záchranářů Schwarz má nicméně jasno i bez komise: lůžková kapacita nestačí. A o nových urgentních příjmech nic neslyšel ani jako šéf záchranky, ani si nevšiml, že by se něco chystalo, jako lékař doprovázející pacienty do nemocnic při nočních službách. Je přitom otázkou, zda tato příjmová oddělení mohou řešit problém.
Například Bulovka sice oddělení emergency plánuje vybudovat ještě letos (pokud se podaří sehnat peníze) – jeho fungování nicméně kapacitu „nenafoukne“. Má přinést vyšší komfort pro personál i pacienty, zlepšení transportu nejzávažnějších případů po přistání vrtulníku, zkrácení doby, která uplyne do zahájení specializované léčby; to všeano – avšak počet lůžek se nezmění. To prý naráží na limity dané koeficienty zdravotních pojišťoven. Pomoci by sice mohlo zmodernizované elektronické propojení urgentních příjmů jednotlivých – tohle však, zdá se, aktuálně zní spíš jako hudba vzdálené budoucnosti.
Nesnáze s umisťováním pacientů podle Schwarzových slov stále přetrvávají. „Situace se výrazně nemění a stále nás trápí; není pravda, že by byl problém eliminován,“ zdůraznil ředitel s tím, že měsíčně záchranáři řeší zhruba desítku případů odmítnutí. Důvod? Lecjaký. Není přítomen odborník. Operační tým je zaneprázdněn, protože záchranáři ze středních Čech přivezli jinou dopravní nehodu. Jindy zase praskla voda, nejde cétéčko, porouchal se rentgen…
Jistě, každé odmítnutí má svoji příčinu a každý případ také náměstek zdravotnické sekce Jaroslav Valášek za vedení záchranky řeší s náměstky z příslušných nemocnic. Faktem ale zůstává, že by zdravotníci přivítali větší nabídku lůžek. Ti ze záchranky tedy stoprocentně.
Schwarz také oceňuje, že když nedávno vezl pacienta s cévní mozkovou příhodou do Nemocnice Na Homolce, zjistil, že tam navyšují počet lůžek. Zvlášť nárazově se prý ale ukazuje, že míst pro léčbu pacientů stižených infarktem, mrtvicí nebo s polytraumaty by mohlo být více – což platí i pro další lůžka, a to nejen vyhraněně specializovaná. A pomohlo by také jejich rovnoměrnější rozložení na území hlavního města. Zmiňovaná ministerská komise tak zjevně bude mít ještě o čem debatovat.
Lékaři v poslaneckých lavicích: akutních lůžek je v Praze málo
Hlasy o nedostatku míst pro pacienty aktuálně zaznívají nejen z řad záchranářů. Před týdnem na problém při jednání sněmovního zdravotního výběru upozornil poslanec Jiří Koskuba, který má zkušenosti z první ruky – jako primář II. interního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Od počátku ledna prý vzrostl počet akutních pacientů – kdo ví, proč, ale počet se navýšil bezmála o třetinu – a tak se stává, že lidé přivezení sanitním vozem nezamíří rovnou na pokoj, ale někdy i několik hodin leží na chodbě nemocnice na provizorním lůžku. Bulovka přitom mezi pražskými nemocnicemi není výjimkou.
Koskuba (podle něhož za aktuálními obtížemi nejspíš stojí nejen nedostatek akutních lůžek, ale také odchody přetížených sester a možná svou roli sehrává i zrušení regulačních poplatků za pobyt v nemocnici) zmínil, že provizorium spojené s mnohahodinovým čekáním na chodbě znají podle jeho informací také pacienti z nemocnic v Krči či na Vinohradech. Na nedostatek akutních lůžek v pražských nemocnicích poukázal i poslanec Jiří Štětina, který dříve jako primář vedl anesteziologicko resuscitační oddělení královéhradecké nemocnice – je ale obeznámen i se situací ve zdravotnictví v hlavním městě.