Investor Tomáš Hardt vybudoval v Jindřichově Hradci elektrárnu spalující biopaliva. Jeho společníky při tom po jistou dobu byli Marek a Lubomír Podlipní. Tedy bratři, po kterých v současnosti pátrá Interpol, protože nenastoupili k šestiletému trestu odnětí svobody.
Samec svého klienta brání. “(Hardtovo) společné působení (s Podlipnými) bylo velmi krátké. Jednalo se o několik měsíců v roce 2007,“ řekl ČTK.
Bratři měli údajně podíl v jedné z 12 firem, které vlastní Hardt se svým společníkem a druhým z majitelů EC Property Markem Šimákem. Podlipní odešli z projektu energetického centra dlouho před jeho dokončením, dodal Samec.
Zadavatelem miliardové zakázky na výstavbu v areálu ÚVN je ministerstvo obrany. Majetkové vztahy a vazby mezi společnostmi zapojenými do projektu prý podrobně prozkoumalo. „Žádné z ministerstev v rámci meziresortního připomínkového řízení majetkovou strukturu nerozporovalo,“ sdělila ČTK tisková služba obrany.
Mezinárodně hledaní bratři se přitom v souvislosti s ministerstvem obrany již objevili. Jejich firma Air Station v roce 2008 zvítězila v soutěži na odkoupení areálu letiště v Příbrami. Do výběrového řízení se přitom přihlásila již v době, kdy byli oba Podlipní trestně stíháni. Soud je posléze také odsoudil.
Ministerstvo nakonec letiště firmě Air Station skutečně prodalo. Podle zástupců úřadu byl obchod z právního hlediska v pořádku. Bratři totiž firmu přepsali na svého známého, a tak jim již nepatří.
Jak vyplývá z obchodního rejstříku, sídlí společnost Air Station na pozemku poblíž Jižní spojky v pražských Záběhlicích. V téže době na stejné adrese sídlila také Hardtem spoluvlastněná EC Property, která spravuje 75procentní podíl v Prague Military Hospital Concession, jež má ve vojenské nemocnici postavit budovy za miliardy.
Výstavba elektrárny v jižních Čechách se podle dubnového vysílání pořadu České televize Reportéři ČT neobešla bez komplikací. Část budovy byla totiž postavena na pozemku jiného vlastníka. Podle ČT údajně navíc existuje podezření, že kromě ekologicky šetrných biopaliv spaluje elektrárna i mazut, který znečišťuje okolí. Hardt tyto informace popírá, s Českou televizí prý jedná o omluvě. Elektrárnu nyní vlastní a provozuje energetický gigant ČEZ.
V médiích se objevila kritika nákladnosti projektu v ÚVN. Server Aktuálně.cz napsal, že výstavba je předražená. „Pokud by ministerstvo obrany použilo 5,5 miliardy jen na vyřešení bytové otázky středního zdravotního personálu… bylo by to stejné, jako kdyby sestřičky bydlely 18 let v luxusním pražském hotelu Hilton - bez jakékoli slevy, zato se snídaní,“ napsal server.
Obrana se dnes proti informacím serveru ohradila. „Článek tendenčně napadá ministra obrany, ministerstvo obrany i Ústřední vojenskou nemocnici Praha, uvádí nepravdivé údaje o ceně a celý projekt úmyslně zkresluje,“ uvedla tisková služba ministerstva.
Podle dřívějších oficiálních informací o projektu měla celá výstavba stát okolo 800 milionů, nyní je cena více než trojnásobná.
Ministerstvo obrany dnes dále uvedlo, že forma takzvaného PPP projektu je pro něj výhodná a představuje asi desetiprocentní úsporu oproti běžné formě výstavby. Původně uváděné náklady se týkaly pouze výstavby nemovité infrastruktury, nikoliv zajištění provozu, napsal úřad.
Obrana podepsala smlouvu na výstavbu v ÚVN 27. května, tedy den před volbami do Poslanecké sněmovny. Na počátku června odešel z čela nemocnice dosavadní ředitel Štefan Brunclík. Oficiálním zdůvodněním bylo, že chce po šesti letech ve funkci vyzkoušet něco jiného. ÚVN byla nedávno oceněna v hodnocení „Kvalita očima pacientů“, pokrok přitom zaznamenala právě za Brunclíkova vedení.
Nemocnici nyní vede prozatímní ředitel. Nový stálý šéf má být znám 1. července. Média spekulovala o zájmu končícího ministra obrany Martina Bartáka stanout v čele ÚVN. Sám Barták však tyto informace důrazně popřel.