Rozhovor s primářem radioterapeutického a onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Jindřichem Fínekem
Co je největším nebezpečím pro pacienta, když u něj lékaři objeví rakovinný nádor?
Překvapivě to není onemocnění, které jej zachvátilo, ale je to zdravotnické zařízení, které osobně vyhledal. Je prokázáno, že například pacientka s nádorem prsu, která vyhledá malé zařízení, kde nemají s léčením takovou zkušenost jako ve velké nemocnici, má dvakrát nižší šanci, že se dožije pěti let, než kdyby se léčila ve velkém zařízení . To není o tom, že by v˙malém zařízení byli hloupější, ale oni nemají takové možnosti. Navíc platí, jako v každém medicínském oboru, že dobře nádory léčí ten, kdo je léčí často. Proto výbor onkologické společnosti bojuje za centralizaci onkologické léčby do velkých nemocnic. Tato centralizace není o tom, že se něco někde něco zrušilo a babička musí pro lék jet dvacet kilometrů daleko, ale o kvalitě léčby onkologických pacientů.
Nejdále se dostali onkogynekologové, kteří mají stanovená jasná kritéria udávající, kolik operací musí mít za sebou lékař, aby mohl operovat onkologické pacienty.
Já bych vám mohl ukázat tabulku s pracovišti, která léčí karcinom tlustého střeva a konečníku. Je jich tam 1800, a to je špatně, protože někde mají i jednoho nemocného za rok. Onkologická péče by měla být soustředěna do centrálních onkologických center, kterých je dnes v ČR 18.
Je to hodně nebo málo?
Je to hodně, protože na průměrný americký stát o 10 milionech obyvatel připadají tři čtyři centra. Je jasné, že tento počet se bude redukovat. Nám nejbližší jsou centra v Chomutově a Českých Budějovicích.
Jak je na tom s centralizací region západních Čech?
Jediná samostatná onkologie je vedle Plzně v Chebu, ta má ale velmi nízkou kapacitu a úzce s námi spolupracuje.
Čím to, že Plzeňský kraj exceluje v množství zhoubných nádorů?
Objevila se zajímavá fakta, například týkající se radonu. Je známo, že zde v regionu je poměrně vysoká přirozená radioaktivita. Dnes jsou k dispozici radonové mapy, které určí s poměrně velkou přesností radioaktivitu na vašem pozemku. Když se chcete proti radonu chránit, měli byste bydlet v patře nebo mít sklep. Nejhorší jsou domy postavené na základové desce.
Jak se díváte na to, že do Jáchymova přijíždí velký počet lázeňských hostů? Přitom jsou tam zvýšené hodnoty radonu…
Považuji to za prohřešek. Přesto nemocní, kteří tam jezdí do lázní, nejsou zatíženi nějakým vyšším rizikem vzniku nádoru, protože jsou tam ve vyšším věku a jsou tam krátce. Otázkou je spíše to, zda nám radon neškodil, když jsme se batolili a byli jsme opravdu třeba 16 hodin v domácím prostředí, protože genetické změny, které vznikají dlouhodobou expozicí radioaktivního záření, nejsou známy. Ionizující záření je sice nejprobádanější škodlivina, ale jde o vyšší krátkodobé expozice působení, účinky dlouhodobé expozice nejsou probádány. Víte, co je z hlediska ionizujícího záření nejrizikovější povolání? Pilot, letuška, kvůli kosmickému záření, které je dosti značné a kterého přibývá. Tvrdí se, že když pojedete do Tater, kde se pohybujete ve vysokých nadmořských výškách, tak chytnete za týden expozici, jako já na radioterapeutickém pracovišti za celý rok. Člověk, který tam žije, je na to zvyklý, ale přesto nevíme jak expozice, která trvala dvacet let, na domorodce působí. Možností je spousta, takže i radon může vznik nádorů ovlivňovat, i když nevidím žádné akutní ohrožení.
Velkým problémem jsou i bioaktivní látky ve vodě, které jsou nezlikvidovatelné. Pro názornost případ anglických vědců. Ti zjišťovali, proč muži mají stále klesající počet spermií. Zjistilo se, že je to kontaminací pitné vody estrogeny, které se do vody dostávají močí žen, jež používají hormonální antikoncepci. My máme v regionu také něco v přírodě, co ostatní regiony nemají a co přináší vyšší počty zhoubných nádorových onemocnění. Z toho plyne, že něco jiného jíme a pijeme. To je to základní, pak můžeme hovořit o vlivu kouření či složení stravy na výskyt nádorových onemocnění.
Jitka Šrámková, Regionální deníky