„Nepodporuji přímo porodní domy, přiklonila bych se k tomu, aby se podmínky v nemocnicích a porodnicích více zlidštily,“ řekla Maláčová. „Naše stanovisko je spíše rezervované. Je otázka, jak by bylo zajištěno poskytování kvalitních služeb v případě, že by došlo ke komplikacím v rámci porodu. Porodní domy vypadají dobře na pohled, ale problém nastává v případě, že přijdou komplikace, což nelze vyloučit,“ uvedl Vojtěch. Už nyní podle něj fungují porodnice, ve kterých vedou porod pouze asistentky.
Oficiálně legislativa porodní domy jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Jejich vzniku ale podle rady brání příliš přísné podmínky. Musí mít vlastní porodní sál jako v nemocnici a lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut.
Názory na porodní domy se různí. Lékaři je často odmítají, uvítaly by je porodní asistentky i část rodiček. „Není jiný obor medicíny, který by byl pod takovým tlakem lidí, kteří vyznávají alternativní způsob života, než je tomu právě v současné době v porodnictví. Lidé si přestali vážit, že se dnes u porodu neumírá. Je to prostě daň za úspěch medicíně,“ řekl vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek.
Podle něj má každá sedmá až desátá zdravá žena s původně fyziologicky probíhajícím těhotenstvím při porodu komplikace, které by si vynutily převoz do nemocnice. Česko má jednu z nejhustších sítí porodnic na počet obyvatel a porodníků a porodních asistentek je už teď nedostatek. Podle Pařízka tak zřizování nových zařízení není ani ekonomické, ale ani správný systémový krok.
Podle Markéty Pospíškové, porodní asistentky se zkušeností s prací v podobném zařízení v Německu, jsou porodní domy ideální volbou pro nízkorizikové ženy, které hledají individuální péči. „Pro ženy, které si přejí, aby je provázela těhotenstvím a porodem jedna porodní asistentka, která zná detailně jak jejich zdravotní stav, tak jejích rodinu. Mezi důvody pro tuto volbu ženy uvádí, že chtějí odbornou péči porodní asistentky a chtějí být po porodu pořád s miminkem,“ uvedla na webu Unie porodních asistentek. V Německu se v asi 130 porodních domech rodí ročně kolem 6500 dětí, ve Švýcarsku ve 23 zařízeních kolem 1300.
Ministerstvo zdravotnictví má přezkoumat požadavky, které vyhláška stanoví pro pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny bezproblémové porody. „Současná právní úprava možnost vzniku porodních domů připouští, ale s ohledem na to, že dosud žádný nevznikl, vyvstává potřeba přezkumu právní úpravy,“ píše se v doporučení rady. Doporučuje také podpořit pilotní projekt porodního domu pro vyhodnocení bezpečnosti a kvality péče.
Rada doporučuje revizi, případně úpravy zejména podmínek dostupnosti lékaře u porodu do pěti minut a převozu rodičky k případnému císařskému řezu do porodnice do 15 minut, což je méně než zákonem stanovená lhůta pro dojezd záchranné služby. Zakládání porodních domů podle ní komplikuje také povinnost zařídit si porodní sál nebo výčet povinného vybavení. Nejasnosti podle rady panují rovněž kolem toho, jaké léky může porodní asistentka rodičce a dítěti podat.
U každého porodu v porodním domě musí být podle vyhlášky přítomny dvě porodní asistentky nebo porodní asistentka a dětská sestra nebo sestra pro intenzivní péči. Problematická je podle rady povinnost zajistit lékaře. Problematické může být podle rady i začlenění porodních domů do systému péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Přestože porod jen s porodní asistentkou by měl být podle odbornic levnější asi o dvě třetiny než klasický v porodnici, přítomnost lékaře nebo přistavená sanitka ho mohou velmi prodražit.
Většina lékařů domácí porody odmítá kvůli neúměrnému riziku pro matku a dítě. Varují před tím, že pokud porodů mimo porodnice přibude, stoupne úmrtnost. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest.