Austin/Praha - Máte infekční nemoc? Lékař vám předepíše antibiotika a vy se za několik dnů vyléčíte. Ne vždy to je ale tak prosté. Antibiotika leckdy selhávají. Bakterie vyvolávající infekční onemocnění jim vzdorují, vytvářejí si proti nim obranné látky. Blíží se krize v medicíně, varují někteří lékaři znepokojení zvyšující se odolností bakterií a neúčinností antibiotik. Majákem naděje, který tuto krizi může odvrátit, je vir Q Beta. Nejmenší z dosud známých virů žije jako parazit na bakteriích a ukájí se jejich pustošením. „Q Beta otevírá dveře nové generaci vysoce účinných antibiotik,“ tvrdí Ryland Young z texaské A&M University v časopise Science. Ryland Young vede univerzitní laboratoř, v níž biochemici zkoumali tento vir. Práce texaských vědců přinesla překvapivé zjištění: Ukázalo se, že Q Beta má protein, který narušuje vnější slupku shluku bakterií. Co víc, působí proti bakteriím jako výbušnina. Kdykoli se bakterie začnou množit dělením, přivede je k výbuchu. Bakterie, vynalézavé organismy, proti Q Beta marně hledají obranu. A to již několik miliard let. Biochemici z A&M University věří, že Q Beta se stane základem pro nový typ léků proti nemocím vyvolaným bakteriemi včetně zápalu plic, meningitidy, stafylokoků a lymeské borreliózy. „Farmaceutické společnosti by teď měly být schopny vyvinout škálu napodobující činnosti proteinu vyrobeného pomocí Q Bety,“ říká v rozhovoru pro agenturu Reuters Douglas Struck, další biochemik podílející se na zkoumání jedinečného viru. Pavla Urbášková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika pokládá objev texaských vědců za nadějný. Míní však, že cesta k novému léku bude ještě dlouhá. „Potrvá to nejméně deset let, než by z toho mohl být lék. Musí se vyzkoušet například to, zda účinná látka neublíží člověku,“ uvádí Urbášková. Antibiotika zaznamenala velký rozmach na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jejich nadměrné užívání na severu amerického kontinentu a na západě Evropy vedlo k tomu, že „chytré“ bakterie se jim naučily čelit. V Československu se po druhé světové válce antibiotika v tak masivním rozsahu nepoužívala. Také čeští lékaři však už pozorují negativní dopady jejich častého předepisování. Potvrzuje to i zpráva referenční laboratoře. Mimo jiné uvádí, že u zkoumaných vzorků bakterie haemophilus způsobující onemocnění dýchacích cest stoupl počet odolných kmenů mezi roky 1996 a 1999 téměř dvojnásobně, z necelých šesti na deset procent. Ve Spojených státech u této bakterie bylo v roce 1984 odolných patnáct procent kmenů, nyní již téměř 35 procent.
Radka Wallerová, Pavel Jégl, ZN Zemské noviny, 30.6.2001