Šetření probíhalo v roce 2016 v sedmi nemocnicích a v šesti zdravotnických školách po dobu 6 měsíců. Zúčastnilo se ho celkem 1744 zaměstnanců nemocnic (ZN) a 540 studentů zdravotnických škol (S). Konkrétně se jednalo o studenty ze tří vysokých škol, jedné vyšší odborné školy a dvou středních s vyšší odbornou školou.
Mezi hlavní cíle šetření patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při praktické výuce studentů škol.
Jako nejrizikovější činnost označili zaměstnanci i studenti manipulaci s ostrými předměty, a to zejména vracení krytů na jehly a nevhodnou likvidaci ostrých zdravotnických nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Za nejčastější příčinu poranění označili respondenti stres, nedostatek času, nedodržování standardů a nespolupracující pacienty. Na otázku, jaké prostředky k prevenci poranění ostrými předměty respondenti na pracovišti používají, odpověděli obě skupiny shodně, že v 96 % ochranné rukavice. U dalších pomůcek se objevily u obou skupin rozdíly. Zmíněn byl například ochranný plášť, ochranné brýle nebo ústenka. Při dotazování na zdravotnické prostředky s bezpečnostní funkcí uvedlo 90 % zaměstnanců a 71,5 % studentů, že je znají. Na dotaz, o jaké prostředky se jedná, uváděli respondenti v obou skupinách více než v 80 % box na ostré předměty a bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 % a S 27,6 %).
Při dotazování na znalost postupu při poranění ostrými předměty ve zdravotnictví odpověděla skupina zaměstnanců nemocnic, že zná správný postup v 99,6 % případů a skupina studentů v 96 %. Při detailnější analýze daného postupu však byly prokázány velké rozdíly v odpovědích, zda a kdy je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet, či krvácení ihned zastavit. 89,8 % studentů přitom uvedlo, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly správného ošetření.
Celkem 41,3 % studentů dokonce explicitně zmínilo, že v učebnách ošetřovatelství používají zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky. Velmi zajímavé však bylo, že dezinfekci v této souvislosti jmenovalo pouze 1,5 % respondentů. „Kvůli větší bezpečnosti pacientů i personálu zařazujeme mimo jiné do našich kurzů pravidelně i dezinfekci rukou. Ač by se to mohlo považovat za triviální záležitost, vycházíme ze zkušenosti, že všichni zdravotníci ji nějakým způsobem provádějí, ale často ji převzali mimoděk například od staršího kolegy, a to ne úplně optimálně,“ zmiňuje Martin Kalina. V otázce prevence a vzdělávání se téměř třetina zaměstnanců (30, 2 %) a více než pětina studentů (21, 2 %) vyjádřila, že se za posledních dvanáct měsíců zúčastnila školení, semináře nebo konference věnované zkoumané problematice. Nejčastěji podobné akce navštěvují zdravotníci ambulantních provozů. U otázky, zda ovlivňuje délka praxe četnost poranění ostrým předmětem, odpovědělo 67,4 % zaměstnanců a 60,2 % studentů, že nikoliv. Pravděpodobnost, že respondent ví, kde hledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předměty, se statisticky zvyšovala s věkem a délkou praxe (63,8 % u praxe kratší než 5 let a 80,9 % u praxe delší než 21 let).
poznámka