Škola chce téma zkoumat z perspektivy různých oborů, od biologie a lékařství po právo, informatiku či sociální a humanitní vědy. "Každá univerzita v zahraničí má své navenek viditelné výzkumné směry," řekl novinářům Martin Bareš.
Vedle kyberbezpečnosti nebo špičkového výzkumu z přírodních i materiálových věd bude pro Masarykovu univerzitu prioritou také stárnutí, a to s ohledem na demografické trendy. Počet obyvatel nad 65 let počátkem roku 2018 přesáhl dva miliony a bude se dále zvyšovat, stejně jako průměrný věk populace.
"Nedá se před tím uhnout nebo zavřít oči," řekl Bareš. Výzkumy podle něj zároveň říkají, že rostoucí počet seniorů chce i ve vyšším věku zůstat aktivní, být v domácím prostředí, a ne se přemisťovat do specializovaných zařízení. Společnost tak podle Bareše potřebuje chytrá řešení a lepší využívání digitalizace a umělé inteligence v medicíně a zdravotní péči.
Nový výzkumný směr se ale podle Bareše neprojeví jen v medicíně. "Stárnutí není nemoc. Chceme žít v zemi, kde budeme důstojně žít všechny etapy života a budeme v kontaktu se společností," uvedl Bareš. Odborníci z Masarykovy univerzity se tak zapojí i do tvorby veřejných politik v udržitelnosti financování zdravotních, sociálních a důchodových systémů.
Dalším souvisejícím tématem je celoživotní vzdělávání, které bude podle Bareše v podmínkách překotného technologického rozvoje nezbytností. "Je iluzorní si představit, že skončím lékařskou fakultu a nikdy se už nebudu zajímat, co se v daném oboru děje. To se týká více či méně i dalších oborů," uvedl rektor. Celoživotní vzdělávání také může přispívat k vyšší gramotnosti a soběstačnosti starších lidí v oblasti financí, práva a informačních technologií.
Velmi důležité je podle odborníků z univerzity naučit lidi, aby přebírali zodpovědnost, připravovali se na stáří v sociální i ekonomické rovině a pečovali o své zdraví. Člověk nemůže počítat s tím, že bude ve stáří žít tak, jako na vrcholu sil v produktivním věku, podotýkají odborníci.