Ředitel ústavu Jan Žaloudík už dříve řekl, že zákroky s robotem jsou šetrnější a zkracují dobu hospitalizace. Lékaři kvůli robotickým zákrokům musejí několikrát týdně dojíždět do Nemocnice Mostiště asi 60 kilometrů od Brna. Žaloudík mluvil o robotovi už v roce 2016, avšak o nákupu rozhodovala komise ministerstva zdravotnictví, bez jejího souhlasu si ústav nemohl robota pořídit.
„Nyní je na robota vypsané výběrové řízení, takže letos ho určitě budeme mít. Přinese nám časovou úsporu, ale také ho budeme používat u více lidí a na větší škálu zákroků, než jsme mohli provádět nyní kvůli dojíždění,“ uvedla Joukalová.
Ústav měl robota už v minulosti, ale podle Joukalové ho předal do Mostiště kvůli tomu, že měl další robot fungovat ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, kam měli odborníci z onkologického ústavu docházet. Nakonec ale nemá robota ani svatoanenská nemocnice. Podle její mluvčí Petry Veselé totiž pojišťovny neuzavřely s nemocnicí smlouvy na všechny výkony, ale pouze část z nich, které byly prodělečné. „Robot už byl navíc zastaralý a potřeboval investice,“ dodala Veselá. „Situace je tedy taková, že robota nemáme ani my, ani u svaté Anny. Nejbližší robot je právě v Mostišti, kam musíme dovážet pacienty. Provedeme přitom 200 až 250 operací za rok, což je minimum pro pořízení robota,“ řekl Žaloudík. Ústav podle něj počet operací zvýší, protože se k výkonům pomocí robota hlásí nejen urologové s nádory prostaty, ale také chirurgové nebo gynekologové.
Robotické zákroky jsou několikanásobně dražší než klasické operace, ale podle Žaloudíka jsou šetrnější k pacientovi, zkracují hospitalizaci a zmenšují ztráty krve. Robota mají například v Praze, Olomouci, Hradci Králové nebo v Ústí nad Labem, ale v Brně stále chybí.
Masarykův onkologický ústav ročně navštíví kolem 200.000 lidí a hospitalizuje na 10.000 pacientů. Má přes 250 lůžek.
poznámka