Zákroky s robotem jsou podle ředitele Žaloudíka šetrnější. Lékaři zatím kvůli robotickým operacím jezdí dvakrát týdně do Nemocnice Mostiště 60 kilometrů od Brna. O nákupu rozhoduje komise ministerstva zdravotnictví, bez jejíhož souhlasu si ústav robota nemůže pořídit. Podle mluvčího ministerstva Ladislava Štichy komise zatím nerozhodla.
Ústav již robota před deseti lety měl. Podle Žaloudíka o něj ale přišel kvůli tomu, že měl být další robot ve svatoanenské nemocnici, kde měli lékaři z ústavu operovat. „Situace je dnes taková, že robota nemáme ani my, ani u svaté Anny. Nejbližší robot je v Mostišti, kam musíme převážet pacienty v pondělí a pátky. Provedeme přitom 200 až 250 operací za rok, což je minimum pro pořízení robota,“ uvedl.
Podle něj by ústav dovedl počet operací i navýšit, protože se k výkonům pomocí robota hlásí nejen urologové s nádory prostaty, ale také chirurgové nebo gynekologové.“ Za robotem dojíždíme ale jen dvakrát týdně, aby mohli lékaři fungovat v jiné dny v našem ústavu,“ dodal ředitel.
Robota odhadem za 60 milionů by si ústav podle něj pořídil i sám, pokud by nezískal dotaci. Potřebuje k tomu ale souhlasné stanovisko přístrojové komise ministerstva zdravotnictví, bez kterého by zákroky nehradily pojišťovny.
Robotické zákroky jsou několikanásobně dražší než klasické operace, ale podle Žaloudíka jsou šetrnější k pacientovi, zkracují hospitalizaci a zmenšují ztráty krve. Dodal, že robota mají v Praze, Olomouci, Hradci Králové nebo v Ústí nad Labem, ale v Brně stále chybí.
Komise zatím robota ústavu neschválila. „Žádost byla projednána loni. Členové komise vzali v úvahu předpokládanou finanční náročnost i dopady do úhrad výkonů. Přihlédli i k potřebě a dostupnosti v rámci České republiky v souvislosti s využitím kapacity stávajících přístrojů. Komise rozhodnutí odložila,“ sdělil mluvčí ministerstva Šticha.
Masarykův onkologický ústav ročně navštíví kolem 200.000 lidí a hospitalizuje na 10.000 pacientů.